Velikonoční emejzink 2015

Emejzink lejsLoni o veli­ko­no­cích Maty oče­ká­val svůj oblí­be­ný “Emej­zink lejs”, kte­rý v posled­ní době pra­vi­del­ně dostá­vá coby jeden z dár­ků k naro­ze­ni­nám. A já jsem na něj bohu­žel zapo­mněl. Letos mi ho ale moje hod­ná žena při­po­mně­la, a tak jsem musel vymýš­let dal­ší úko­ly a dal­ší tra­su. Pro­to­že ale čím jsem star­ší, tím jsem leni­věj­ší, tak mě před­sta­va ran­ní­ho pobí­há­ní po mož­ná zasně­že­né zahra­dě moc nelá­ka­la, a tak jsem vymys­lel “Emej­zink lejs pro leni­vé rodi­če”, jehož kouz­lo spo­čí­vá v tom, se celý závod ode­hrá­vá v jed­nom poko­ji, klid­ně to může být i lož­ni­ce rodi­čů, kte­ří tím to mohou pěk­ně zůstat ve vyhřá­tých poste­lích a potrá­pit své dít­ko úko­ly spí­še pro ducha než pro tělo, i když…

Musím sebe­kri­tic­ky při­znat, že mi vymýš­le­ní úko­lů doce­la šlo a že se mi poda­ři­lo vytvo­řit séman­tic­ko-tech­nic­ky kom­pakt­ní celek (neptej­te se mě, co tím mys­lím). Vel­mi pyš­ný jsem zejmé­na na prv­ní úkol, spo­čí­va­jí­cí v tom, že si poto­mek sám udě­lá sní­da­ni, peči­vo a tep­lý čaj, v kli­du si ji sní a tepr­ve poté začne plně­ní úko­lů. A my s man­žel­kou se zatím stih­ne­me jak­se­pat­ří pro­brat. Dru­hým vel­mi vype­če­ným úko­lem se uká­za­lo být toto zce­la pros­té a jed­no­du­ché zadá­ní:

A teď také něco pro utu­že­ní těla a zdra­ví. Udě­lej 50 dře­pů a 5 kli­ků. A říkej při tom kole­du. A když se sple­teš, musíš začít zase pěk­ně od začát­ku.

Ovšem, zapo­mněl jsem, že synek není s těles­ný­mi akti­vi­ta­mi moc kama­rád, tak­že ho tako­vé cvi­če­ní znač­ně vyčer­pá, ale hlav­ně jsem si neu­vě­do­mil, že to bude typic­ký před­sta­vi­tel a pro­to­typ muž­ské role v rodi­ně. Pros­tě, že nedo­ká­že dělat dvě věci najed­nou. Dře­po­vat (a počí­tat) a záro­veň odří­ká­vat kole­du. No, co vám budu poví­dat. Se ženou jsme se po ránu už dlou­ho tak nena­smá­li, až mi ho bylo líto, klu­ka. Snad bych mu i zby­tek úko­lu odpus­til, ale on se začal vzte­kat a hys­ter­čit jak blon­dý­na. Tak­že žád­né odpouš­tě­ní chlap­če, tenhle úkol pěk­ně pocti­vě dodě­láš a já si hod­ně roz­mys­lím, jest­li budu i na příští veli­ko­noč­ní obdo­bí při­pra­vo­vat zase něja­ký ten emej­zink.