Už v pondělí večer po rodičáku, když jsme přišli domů a celý průběh onoho pozdního odpoledne se nám rozležel v hlavě, došli jsme s Evou, nezávisle na sobě, k závěru, že ona nešťastná chvilka, kdy Matýsek odmítl dát paní učitelce žákovskou, se s ním potáhne minimálně celý první stupeň, a že už “navždy” bude mít cejch žáčka, který je na paní učitelku “ZLEJ”. Kdo Matyho zná, ten ví, že je to neposeda, že tu svoji pusu nezavře dokud je vzhůru, že občas neposlechne. Ostatně asi jako většina kluků v jeho věku.
Začali jsme tedy přemýšlet na tím, že ho dáme na jinou školu dříve než ho jeho potetovaná paní učitelka stihne zcela zničit. V úvahu přicházela “Matice”, protože je blízko nebo Waldorfská škola, která by pro něj byla mimořádně vhodná. Nakonec se jako nejlepší řešení ukázala varianta C). Matici jsme zavrhli, kvůli ne zrovna nejlepším referencím, waldorf je jednak dost daleko a hlavně jeho umístění na Máji nám moc radosti neudělalo. Naštěstí si Eva vzpomněla, že kdysi byla služebně na základní škole v Boršově a že se jí tam moc líbilo. Stránky školy její domněnku potvrdily. Eva ve středu ráno zavolala paní ředitelce, paní ředitelka byla velice milá a vstřícná a Matýsek může po prázdninách v pondělí 29.10.2012 nastoupit.
Zbývalo Matymu tu novinu sdělit a připravit ho na nové prostředí. Jak jsme čekali, zpočátku moc nechápal, proč by měl jít do jiné školy. Postupně z něj vypadlo, že ho kluci ve třídě bijí a že nemá žádné kamarády. V čistotě svých sedmi let nemohl pochopit a uvěřit, že o něm jeho paní učitelka řekla, že je zlý. Když jsme mu ukázali fotky z nové školy, líbily se mu a pomaloučku se začíná na novou školu těšit. Pro nás je důležité, že ho v nové škole čeká přátelské prostředí a že ve třídě je 22 dětí, o celých šest méně, než ve stávající třídě.
Takže zítra bude ten den, kdy Zítra Matýsek nastoupí do nové školy…. Synku, myslím na Tebe, přeji Ti, aby se Ti nová škola líbila, abys v ní byl šťastný a rád tam chodil. Mám tě rád.
Ženský doplněk:
Boršovská škola byla první na seznamu, který začnu obvolávat abychom našli Matymu novou školou. Má milá kolegyně Míša v práci mě varovala, že Matice nebude pro Matyho to nejlepší a že jedna maminka klientka odtud právě dávala neposedného chlapečka pryč a právě do Boršova. Chlapeček je opravdu zlobil, neposeda a dítě s ADHD, takže dítě “náročné”, kterého paní učitelka z Matice nepochopila a vadil jí natolik, že málem skončil v ústavu… Paní ředitelka z Boršova byla natolik vstřícná, že si takového chlapce do třídy vezme a nakonec udělala to, že na konci minulého školního roku si tohoto chlapce vzala na školní výlet s jeho budoucí třídou. To samo o sobě bylo pro mě velké vysvědčení pro to, že jsem ochotna svěřit jí do výchovy a vzdělávání “své” dítě.
Navíc jsem se jednou služebně v této škole ocitla a vlastně jsem tam byla “náhodou” s jednou kolegyní. Matně jsem vzpomínala na to, kde škola je, kudy se tam jede a jak vypadá z venku. Nesmazatelně se ale škola zapsala svým vyzařováním a pocitem. Když mi to Míša v práci připomněla, hned jsem se mi vybavily zasunuté pocity. Viděla jsem před sebou ty pomalované stěny, vstřícnost, milost a opravdu, nestydím se napsat, rodinné prostředí a “lidskost”. Tam bylo prostě znát, že tam mají děti rádi a že jim nevadí a neobtěžují je. A vybavila jsem si větu, kterou jsem tenkrát řekla, že by se mi líbilo, kdyby moje děti mohly do takové školy chodit. Ani jsem netušila, že to jsou slova prorocká 🙂
Při našem prvním kontaktu byla paní ředitelka milá,k i přes to, že jsem jí Matyho popsala tak, jak ho vidí nynější paní učitelka. Mile mě poprosila, abych zavolala za hodinu a že mi řekne, zda Matyho může přijmout. Nebylo v tom nic jiného, než to, že se šla podívat do třídy, zda se jí tam vejde ještě jedna lavice navíc, aby měla Matyho kam posadit. Klobouk dolů za vstřícný přístup! Za hodinu mě paní ředitelka ubezpečila, že to půjde a že Maty může nastoupit, kdy budeme chtít. Nebylo na co čekat, takže hned první den po prázdninách..
Doufám, že moje pocity nezklamou a že Maty bude mít nyní opravdu tu školu, kterou jsme mu při vstupu do “vzdělávacího procesu” slibovali a že tam bude chodit rád.
O tom, jak dopadl náš první školní den, resp. vstup, je další článek 🙂 a stojí za to 🙂
