Roste, pacholek…

Kdo? No pře­ce Ham­mond. Dnes jsme byli u zvě­ro­dok­to­ra na pře­oč­ko­vá­ní ve třech měsí­cích. Už jenom vztekli­na asi za dva měsí­ce a bude­me mít na rok hoto­vo. Když už jsme byli v ordi­na­ci, kam se Ham­mi­mu nechtě­lo, tak jsem ho zvá­žil — 12,4 kg krás­né živé váhy 🙂

Začát­kem toho týd­ne se mu posta­vi­lo levé ucho a pra­vé zatím plan­dá, tak­že vypa­dá jako roz­to­mi­lý voří­šek. Usi­lov­né drbá­ní pře­sta­lo a hrbo­ly na kůži na zádech zmi­ze­ly. V mra­zech posled­ních dvou týd­nů jsme Ham­mi­ho pře­stě­ho­va­li do před­sí­ně, kde se mu náram­ně líbí. Suve­rén­ně nej­lep­ší kra­to­chví­lí je pře­ta­ho­vá­ní se o coko­liv, s kým­ko­liv a kde­ko­liv. Mezi nej­ob­lí­be­něj­ší žrádlo pat­ří lipá­nek (vanil­ko­vý), párek (jaký­ko­liv) a zbyt­ky z kuchy­ně (jaké­ko­liv). Nej­ob­lí­be­něj­ší­mi hrač­ka­mi jsou pís­ka­cí slon po Kačen­ce, pís­ka­cí krou­žek zakou­pe­ný nedáv­no a paníč­ko­va ruka (lhos­tej­no jest­li pra­vá nebo levá).