Rodinný víkend v Praze

Krás­ný víkend strá­ve­ný u brá­chy v Rud­né, s výle­ty na Karl­štejn a do cen­t­ra Pra­hy. 

V pátek v pod­ve­čer jsme vyra­zi­li na víken­do­vý pobyt k brá­cho­vi do Rud­né u Pra­hy. Ces­ta byla vol­ná, suchá, v pro­tismě­ru samý pra­žák, tak jsme vědě­li, že bude­me mít Pra­hu celou pro sebe 🙂

V sobo­tu jsme si udě­la­li výlet na Karl­štejn. Eva tam byla napo­sle­dy jako hol­ka a já kdy­si na gymlu, když jsme děla­li van­dr z Prasko­les na Ame­ri­ku. Kač­ka se těši­la, ráda navště­vu­je mís­ta z čes­ké his­to­rie a mís­ta, o kte­rých se učí ve ško­le — za to jsem moc rád. Matý­sek se také těšil, pro­to­že mu “někdo” namlu­vil, že na hra­dě je ukry­tý vel­ký poklad, kte­rý už 400 let nikdo nena­šel.

Par­ko­viš­tě pod hra­dem za 80 káčé na den plus deset korun za vyčůrá­ní. Zmrz­li­na vodo­vá, ale snad to bude lep­ší. Začí­ná­me stou­pat ku hra­du, kolem nás je to jako na viet­nam­ské trž­ni­ci. Suve­ný­ry, trič­ka, sklo… Po levé stra­ně najed­nou hotý­lek, před ním dělá chla­pík fran­couz­ské pala­čin­ky. Radost se na něj dívat, dělá je evi­dent­ně s chu­tí a pocti­vě.  Na You­Tu­be má krát­ký fil­me­ček, bohu­žel na něm není vidět, jak je peče, ale i tak, tady je link. Ces­tou zpát­ky ochut­ná­me. Dal­ší zmrz­lá obar­ve­ná voda za dvac­ku, prv­ní trdel­ník. Padí­ka za jeden. Koneč­ně potká­vá­me cuk­rár­nu, kde mají opo­čen­skou zmrz­li­nu. Jen aby neby­la šize­ná… Není! Je výbor­ná, stej­ně jako u nás u ško­ly v ČB.

Matý­sek smut­ně poku­ku­je po dře­vě­ných napo­do­be­ni­nách mečů, kte­ré mají na kaž­dém rohu, jak by taky ne, vždyť jsme pod hra­dem, že? Naštěs­tí si nechá vysvět­lit, že jsou to pou­ze suve­ný­ry a ne hrač­ky, s nimiž by mohl šer­mo­vat. Je jas­né, že mu bude­me muset něco kou­pit 🙂 Něko­li­krát ješ­tě vyzví­dá, co že to jsou ty “suv­be­lý­ny”.

Koneč­ně jsme došli až těs­ně před hrad­ní brá­nu. Je tu kovář, a pro­to­že Matýs­kův děde­ček byl taky kovář, je jas­né, kde kou­pí­me upo­mín­ku na dneš­ní výlet. Zatím si zbo­ží jen pro­hléd­ne­me a když bude Maty šikov­ný kluk, kou­pí­me na zpá­teč­ní ces­tě.

Na hrad­ním nádvo­ří naštěs­tí není moc lidí, pře­ci jen sezó­na ješ­tě zce­la nevy­puk­la. Rodin­ný lís­tek za 540 máme na čtvr­tou hodi­nu odpo­led­ní, je něco po tři­čtvr­tě. Roz­hlí­ží­me se do kra­je a fotí­me. Kačen­ka začí­ná iden­ti­fi­ko­vat jed­not­li­vé scé­ny z Noci na Karl­štej­ně.

[sin­gle­pic id=23 w=320 h=240 float=left]Jsou čty­ři a začí­ná­me pro­hlíd­ku hra­du. Prv­ní okruh, pro­to­že na ten dru­hý se musí objed­ná­vat dopře­du. Prů­vod­ky­ně je jed­ním slo­vem ama­tér­ka. Sho­du­je­me se na tom, že na něja­kém zeman­ském hrád­ku v Hor­ní Dol­ní bychom to doká­za­li skous­nout, ale na Karl­štej­ně je to ostuda. Nicmé­ně inte­ri­é­ry jsou zají­ma­vé a krás­né. Vadí mi “dobo­vý” hudeb­ník v nej­vět­ším sále, kte­rý nám pře­hra­je jed­nu krát­kou sklad­bu a potom výmluv­ně civí na ošat­ku s peně­zi, kte­rou má před sebou. Nelze si nevšim­nout i CD vysklá­da­ných za ním. Nějak moc se neho­dí k jeho obleč­ku. Inu, kšeft je kšeft, že ano… 🙁 Matý­sek lou­dí něja­ké drob­né, za chví­li již cin­ka­jí v ošat­ce. Pro­hlíd­ka trvá asi hodin­ku, vidě­li jsme dost zají­ma­vé­ho, včet­ně někte­rých inte­ri­é­rů z výše zmí­ně­né­ho fil­mu. Asi do věží…, asi do věží…

Ješ­tě pár rodin­ných zábě­rů na památ­ku a už se Matý­sek žene z hra­du ke ková­ři. Ale ouva, kovář má již sba­le­no, a chys­tá se k odjez­du. Matýs­ko­vy oči se plní slzič­ka­mi. Naštěs­tí kšeft je kšeft 🙂 a mla­dý mis­tr rád zno­vu vyn­da­vá zbo­ží. Jsou z toho tři dra­ci na kože­né šňůr­ce, pro Terezku, Ondí­ka a Maty­ho. Kač­ka draka na šňůr­ce nechce, holt už je vel­ká.

Ces­tou zpět ješ­tě všich­ni zno­vu výbor­nou opo­čen­skou zmrz­li­nu, někdo zno­vu trdel­ník a slí­be­nou pala­čin­ku. Na par­ko­viš­ti vyvět­rat auta a hajdy… počkej­me si.… na hrad! ten­to­krá­te ten praž­ský. Ale­spoň na chvil­ku…

Když jsme na Poho­řel­ci vylez­li z auta, bylo nám najed­nou jas­né, že toho dne už toho moc nena­cho­dí­me. Ale byl krás­ný tep­lý pod­ve­čer, tak ale­spoň krát­kou pro­cház­ku kolem Sva­té­ho Víta a vyhlíd­ku na Pra­hu. Klu­ci už zlo­bi­li, nepla­ti­la na ně ani hroz­ba, že jim pan pre­zi­dent naplá­cá, pros­tě na něja­ké dlou­hé kochá­ní už to neby­lo. A tak jsme si slí­bi­li, že až bude Maty na hasič­ském tábo­ře, udě­lá­me si s Kat­kou ješ­tě jeden, ten­to­krá­te “dospě­lác­ký”, výlet do Pra­hy. Už se těší­me.

V nedě­li jsme měli původ­ně v plá­nu výlet do oko­lí Koně­prus­kých jes­ky­ní, kro­mě jiné­ho zku­sit si vyko­pat něja­kou tu zka­me­ně­li­nu, ale na ces­tě kolem Víta jsme se dohod­li, že ješ­tě jed­nou navští­ví­me cen­t­rum. Kač­ka chtě­la vidět židov­skou syna­go­gu a její oko­lí, tak­že zazněl návrh na ces­tu z Náměs­tí repub­li­ky přes Praš­nou brá­nu, Celet­nou, sta­ro­mák, kap­rov­ku na židov­ské měs­to. Nebyl jsem z toho nad­še­ný, nicmé­ně má-li dce­ra zájem o pozná­vá­ní pamá­tek a his­to­ric­kých míst, je tře­ba ji v tom pod­po­ro­vat. Maty se pro změ­nu těšil na met­ro. Pro­cház­ka se nám líbi­la, kupo­di­vu ani němeč­tí ani japon­ští turis­té mi neva­di­li. Když jsme došli k židov­ské­mu hřbi­to­vu, užas­li jsme… to vstup­né bylo nesku­teč­né — 480 korun za jed­no­ho? To je prav­da židov­ské :-). Tak­že bude­me šet­řit a mís­to navští­ví­me během dru­hé návštěvy začát­kem prázd­nin.

Náhra­dou byla ces­ta kolem Rudol­fi­na na Kar­lův most,kde se Kač­ka radost­ně zapo­ji­la do rekon­struk­ce mos­tu 🙂 Pár turis­tic­kých foto­gra­fií a na kon­ci mos­tu mi foťák vypo­vě­děl služ­bu. Sak­ra. Než jsem dal vše do pořád­ku, už jsme stá­li na Malostran­ském náměs­tí a čeka­li na tram­vaj, abychom se vrá­ti­li k autu a domů…

Videa

Fotky z víkendu

[themify_button style=“large emos­sed red” link=“http://fotky.kuzbici.eu/index.php?/category/138” ]Fotogalerie[/themify_button]