Když jsem se začal víceméně pravidelně holit, před nějakými cca 25 lety, pamatuji si, že mě tátova štětka nesnesitelně píchala. Vzbouřil jsem se a zakoupil si jeden z prvních u nás dostupných vícebřitů a pěnu ve spreji. Tím jsem se holil do okamžiku, kdy má tehdejší přítelkyně přijela za mnou na kolej neočekávána a naleznuvši mě dva týdny neoholeného, pravila, že mi to sluší. A já jsem od té doby sobě začal pěstovati mužný plnovous.
Avšak v posledních měsících, snad v nezměrné touze po omládnutí, jsem mužný plnovous zredukoval na šviháckou bradku. A znovu vyvstala nutnost pravidelného holení. Jenže, asi s pokročilejším věkem, vícebřit už nějak není ono (nemluvě o cenách za náhradní hlavice), a tak se vracím k tátově tradici. Strojek Muhle R89 a tátův dávný Gillette motýlek. Štětku jsem hledal dlouho. Pročetl jsem si snad všechny zdejší příspěvky na téma “štětky” a rozhodl, se, že namísto, abych šel postupnými kroky od nějaké obyčejné prasečice, přes DM k základní “střední” jezevčici, rozhodl jsem se ušetřit čas i peníze a částku ušetřenou za první štětky mizerné až průměrné kvality si koupit rovnou něco slušného. Vzhledem k citlivé pokožce a nepříjemným vzpomínkám na mou první štětku (na holení :-)) jsem se rozhodl pro štětku spíše menší (vzhledem k bradce), rozhodně však co nejměkčí a co nejméně pichlavou, v ceně do cca 1000 korun. Nakonec se tou vyvolenou stala Mühle 099 K257 (http://bit.ly/1xB6HHe).
from Tumblr http://bit.ly/19C9omO
via IFTTT
