Česká pošto, jdi do p(píp)dele! I s Hnidousama.

Nevím, co se to posled­ní dobou kolem nás děje. Zača­lo to Star­ne­tem, taky zají­ma­vá sto­ry, potom se při­dal Amazon.com ope­pře­ný tro­chou UPS.com a tenhle týden mě dora­zi­la Čes­ká poš­ta.

V nedě­li večer Eva objed­na­la na Tesco­mě hrnec na špage­ty. K Váno­cům. Od tchýně. Tedy mé tchy­ně. Fajn, těs­to­vi­ny vařím rád a něja­ký pořád­ný hrnec na pro­váz­ky nám doma chy­bí. Ješ­tě toho veče­ra dosta­la ozná­me­ní o zpra­co­vá­ní objed­náv­ky a o něco poz­dě­ji, že je objed­náv­ka při­pra­ve­na k ode­slá­ní. Čes­kou poš­tou. V kout­ku duše dou­fa­la, že by zásil­ka moh­la při­jít už pon­dě­lí odpo­led­ne. Naiv­ka. Dle mého byla reál­ná doba doru­če­ní v úte­rý. Sho­dou okol­nos­tí Evu v úte­rý chyt­la tako­vá bolest zad, že muse­la k mudr, aby jí napsa­la pudr. Ale dosta­la dvě mezo­ka­i­no­vé injek­ce do zad a před­pis na obrov­skou pikslu bru­fe­nu. A jela si domů leh­nout. Pro ty poma­lej­ší (ano, pro poš­ťá­ky) – to zna­me­ná, že byla prak­tic­ky celý den doma, v úte­rý. A poš­ťák nezvo­nil dva­krát. Nezvo­nil ani jed­nou. Poš­ťák totiž vůbec nepři­jel.

Ve stře­du Evě zvo­ní tele­fon. “Vezu vám ten balík,” ozva­lo se bez pozdra­vu. Domlu­vi­li se, že ho doru­čí na naši adre­su, že je babič­ka doma. Tchy­ně je špat­ná na nohy, jak už to v tako­vém věku bývá, mrz­lo oprav­du sil­ně, to hyb­nos­ti staré­mu člo­vě­ku také nepři­dá. “Paní, kde ste tak dlou­ho!” při­ví­tal ji poš­ťák Pat, ne, poš­ťák Hul­vát to byl. “Nemůžu na vás čekat tako­vou věč­nost!” Ano, správ­ně jste si všimli, ani on nepozdra­vil. Na to jsou zaměst­nan­ci poš­ty asi tré­no­va­ní.

Mezi­tím, v úte­rý mi při­šla SMS, že mi poš­ta doru­ču­je balí­ček. Ano, i já jsem udě­lal tu chy­bu a nechal si zásil­ku poslat Čes­kou zas<píp>anou poš­tou. Pod­le čís­la zásil­ky jsem zjis­til, že při­jde na poš­tu v Nema­ni­cích. Volám tam a domlou­vám se, jest­li by mi balí­ček nemoh­li při­vézt do prá­ce. Ptá se mě na adre­su. Prý ne, poš­ťák jede smě­rem na Roud­né a Vidov. Na nema­nic­ké poš­tě asi neví, že uli­ce B. Něm­co­vé je sou­běž­ná s Lidic­kou a jen o jeden blok domů stra­nou. Prý až zít­ra. OK, neva­dí, tak tedy zít­ra. Ješ­tě mu dávám čís­lo na mobil, aby mi doru­čo­va­tel zavo­lal, až bude dole na vrát­ni­ci.

Je čtvr­tek. Dva­nác­tá prá­vě odby­la, je 12:05, zvo­ní mi tele­fon. Je to člo­věk od UPS, že si jede pro balí­ček do USA, jehož vyzved­nu­tí jsem si vče­ra večer objed­nal – čteš to pozor­ně, Čes­ká zas<píp>aná poš­to? Ano, vče­ra večer, v 18:17 jsem si ode­slá­ní balíč­ku objed­nal během tří­mi­nu­to­vé­ho hovo­ru na bez­plat­né čís­lo. Při­jel, vzal si balí­ček a odjel.

Jdu tedy dolů na vrát­ni­ci s balíč­kem. Tele­fon a peně­žen­ku s část­kou na dobír­ku mám pro jis­to­tu s sebou. Co kdy­by. No jas­ně, dvě dáv­ky. Dva doru­čo­va­te­lé najed­nou. Chla­pík už čeká. Pře­dám mu balí­ček a jdu do jídel­ny ve ves­ti­bu­lu na rych­lý oběd. Při­jdu do kan­ce­lá­ře a kole­gy­ně, že prý mě shá­ně­li z vrát­ni­ce. Že si mám při­jít pro balí­ček. Letím dolů, tam už jen lís­te­ček za sklem. Čas na něm napsa­ný hlá­sí 12:15. Že prý mě vola­li pev­nou, ale že déle než 5 minut pošťač­ka čekat nemoh­la.

Pod­li­ly se krví oči pova­le­né matič­ce… to je sice z jiné­ho horo­ru, ale sem se to báječ­ně hodí. Byl jsem tak vztek­lý, že jsem oprav­du viděl rudě. Ve 12:34 volám na nema­nic­kou poš­tu. Prý se spo­jí s doru­čo­va­tel­kou a zavo­lá mi zpát­ky. Chvil­ku dou­fám, že se pošťač­ka vrá­tí. 12:37: “Doru­čo­va­tel­ka u vás byla a poku­si­la se vás kon­tak­to­vat.” Popřel, že bych mu dával tele­fon­ní čís­lo. “Na zásil­ce žád­né tele­fon­ní čís­lo napsa­né neby­lo.” No, zby­tek roz­ho­vo­ru nebyl pěk­ný, to vím urči­tě. Pama­tu­ji si už jen stro­hé útrž­ky. Ale spros­tý jsem nebyl. Nejsem totiž poš­ťák.

P.S.: Balí­ček si mám vyzved­nout zít­ra, na poboč­ce v Rož­no­vě. Tomu se říká “balí­ko­vá revo­lu­ce”. Ano, Čes­ká poš­ta je ban­da balí­ků. A až bude­te mít chuť něko­ho někam poslat, pošle­te ho na poš­tu. Vyjde to nastej­no.

Pokud někdo neví, co jsou Hni­dou­sy, ať ráčí klik­nout 🙂

Upda­te, pon­dě­lí 17.12.: V PÁTEK BYLA NA POŠTĚ FRONTA AŽ VEN. Dnes to neby­lo o nic lep­ší — 35 minut ve fron­tě. Je vidět, že doru­čo­vá­ní “do ruky” fun­gu­je skvě­le.