Přede dvěma dny oslavil Hammond pětiměsíční narozeniny. Je neuvěřitelné, že je tu s námi pouhé tři měsíce. Je ještě neuvěřitelnější, jak moc za čtvrt roku vyrostl a co vše už zvládl. Zhruba poslední týden se mu postupně mění srst — nejdříve na hřbetě a postupně i na zbytku těla. Už to není ta jemňounká štěněčí, ale hrubší, dospělácká. Také postupně přezubuje, huba se mu postupně plní zářivě bílými zuby a s tím souvisí i to, že se v poslední době už tak náruživě nepřetahuje o ručník — přece jen asi ta huba bolí, i když to snáší mnohem lépe než lidé, respektive děti.
Máme za sebou pět týdnů výcviku základní poslušnosti, začali jsme 28. února a postupně se oba učíme. Dnes jsme zahájili kurz obran pro štěňata, ale vzhledem k bolavé hubě se Hammy moc nepředvedl. Na předhozená trofeje nereagoval a mnohem více ho zajímali ostatní psi na cvičáku. Nakonec alespoň na své oblíbené hračce, pískacím kroužku uvázaném na horolezeckém laně, ukázal, že obrany by přece jen mohly být jeho parádní disciplínou.
Na konci pátého měsíce se nám konečně postavilo pravé ucho. Začali jsme ho lepit, ale náplast bylo do hodiny pryč. potom jako zázrakem ucho najednou stálo.
