Dnes je Štědrý den. K snídani dostal Štěnda namočené granule s mlékem. Je už ale jasné, že tohle jídlo nebude patřit mezi jeho oblíbené, i když mu do granulí člověk vmíchá pěknou hrst piškotů. Prostě mu to nejede.
Přes den jsme si užili pár pěkných chvilek. Když vás vítá pes, který vás pár hodin neviděl a může se zbláznit radostí, to se pak můžete zbláznit radostí i vy. Strašně rád se přetahuje o cokoliv – nejraději o ručník. Když se s ním o ručník perete, je v sedmém nebi a nadšením si v zápalu boje zavrčí. Chvilku se přetahujeme, “drž Hamond, drž, tak je hodnej”, povzbuzuju ho a hodně chválím. Myslím, že tohle bude dobrá cesta k začátkům nácviku aportů.
Odpoledne jsme ho vzali s sebou na každoroční štědrovečerní cestu na hřbitov. Čekal jsem s ním před hřbitovem a sklízel obdiv kolemjdoucích. Jako už před tím, o Chodském psu nikdo neslyšel. Pes byl ale hodně nervózní, až se bál – nové prostředí, doně lidí kolem – stejně jako včera ve městě.
Večer Hammond dostal od každého z nás kousek kuřecího řízku – mohl se po něm utlouct :-). No a asi v jedenáct večer, když byl vzhůru jsem s ním šel chvilku ven a bylo to moc fajn.
[nggallery id=42]
