Osmý den (27.12.2012)

V deset dopo­led­ne jsme vyra­zi­li na očko­vá­ní. Byl jsem před­tím s Hammym chvil­ku ven­ku, hrá­li jsme si, chvá­li­li jsme. Pak jsem se zve­dl a šel pro vodít­ko. Hammy samo­zřej­mě za mnou. Když uvi­děl obo­jek a vodít­ko, malin­ko ucu­kl a zakňu­čel. Nicmé­ně obo­jek si nechal nasa­dit bez pro­blé­mů, vodít­ko taky. Nastou­pi­li jsme do auta a začal se tro­chu kle­pat. Bude­me ho muset vzít autem někam na pole nebo lou­ku, aby si auto nespo­jo­val jen s nepří­jem­ný­mi zážit­ky. Do ordi­na­ce už ťapal doce­la sviž­ně a klid­ně, asi dva­krát se zara­zil, když jsme potka­li chod­ce. Musí­me ho více soci­a­li­zo­vat.

Do čekár­ny ordi­na­ce ale už nechtěl. Roz­tá­hl před­ní pac­ky a ne! Vzal jsem ho do náru­če, kle­pal se jako rat­lík, stra­chy byl bez sebe. V čekár­ně byli dva boxe­ři a čiva­va, Hammy byl na mně při­le­pe­ný a přes neu­stá­lé hla­ze­ní a uklid­ňo­vá­ní se kle­pal. Za minut­ku dvě ho to ale pře­šlo a troš­ku se zklid­nil. V ordi­na­ci na sto­le byl cel­kem v kli­du, nechal si zkon­t­ro­lo­vat oči, uši i zuby. Injek­ci zvlá­dl dob­ře, dok­tor mu ješ­tě vymáč­kl pacho­vé žláz­ky, na ště­ně je prý měl dost plné.

Váha 6,9 kg, což je o nece­lé kilo více než minu­lý týden, kdy vážil 6 kg.

K obě­du dostal tep­lé maso s nase­ka­ný­mi špage­ta­mi, sně­dl prak­tic­ky celou mis­ku, krmil jsem ho z ruky. Po obě­dě jsme si zleh­ka pohrá­li, pro­šli jsme se po zahra­dě a pak se uve­le­bi­li na lavič­ce před domem, v kli­du ležel, já ho hla­dil a málem jsem u toho usnul.

Asi ve tři šly s Hammym blb­nout děti. Maty za chví­li začal hys­ter­čit, že má na botě hovín­ko. Mat­la malej. K sva­či­ně dosta­ne gra­nu­le, k veče­ři zby­tek od obě­da s dopl­ně­ným masem.

[nggalle­ry id=44]