Osmiměsíční

Tak, copak se nám za posled­ní měsíc změ­ni­lo. Na začát­ku červ­na, přes­ně ve stře­du 5. červ­na dáva­la tchýně do paře­niš­tě mod­ré gra­nu­le pro­ti sli­má­kům. Hemmy to asi pova­žo­val za náram­nou dob­ro­tu a pár jich sežral. Kač­ka mi vola­la do prá­ce, celá vydě­še­ná, co má dělat. Poslal jsem ji se psem na vete­ri­nu, vyzve­dl si pro­pust­ku z prá­ce, a uhá­něl nepřed­pi­so­vě přes měs­to do Rož­no­va, kde jsem oba nalo­žil a doje­li jsme k vete­ri­ná­ři. Hemmy dostal injek­ci něja­ké­ho dávi­cí­ho pre­pa­rá­tu, a poslal nás k řece, že se tam pes vyzvra­cí a pak uvi­dí­me. Do dese­ti minut blil Hem­mond jako ami­na. Gra­nul­ky byly na vrchu prv­ní dáv­ky, evi­dent­ně ješ­tě neza­sa­že­né žalu­deč­ní­mi šťá­va­mi. Strá­vi­li jsme u řeky asi dva­cet minut, kdy se pso­vi postup­ně vyprázd­nil celý žalu­dek. Dok­tor mu dal ješ­tě posi­lu­jí­cí injek­ci, a jeli jsme domů.

Ze cvi­čá­ku jsme toho v červ­nu moc nemě­li, týden po otra­vě měl být pes v kli­du, potom dal­ší ter­mín lilo jako z kon­ve. Když jsme se na cvi­čák dosta­li, tak to byl vlast­ně posled­ní ter­mín před prázd­ni­na­mi.

Poda­ři­lo se nám ale najít moti­va­ci pro Hemmy­ho. Míček. Za míček udě­lá coko­liv, cho­dí u nohy, ne zce­la ukáz­ko­vě, ale mno­hem lépe než kdy před­tím. Pove­ly sed­ni a k noze už zvlá­dá výbor­ně, leh­ni ješ­tě bez moti­va­ce ne. Ke kon­ci měsí­ce jsme už ale zača­li zvlá­dat zůstaň, ště­kej a pusť. Na obra­nách super, revír na jed­nu make­tu bez pro­blé­mu, na dvě make­ty občas neoběh­ne tu dru­hou. Drž a pusť mu jde veli­ce dob­ře. Cel­ko­vě mám z pokro­ku výcvi­ku dob­rý pocit.

Téměř kaž­dý víkend jez­dí­me ale­spoň jed­nou ráno na dvou­ho­di­no­vou pro­cház­ku, buď do Stro­mov­ky, nebo na římov­skou kří­žo­vou ces­tu. Hemi­mu se to moc líbí a mě taky. A od té doby, co s námi jez­dí i Eva je to napros­to super :-).

Next­GEN galle­ry is not installed/inactive!