Okolo Pastviny

Původ­ně to měl být výlet na Kra­ví horu u Hoj­né Vody, abychom si odpo­či­nu­li od usta­vič­né­ho uklí­ze­ní (měni­li jsme okna) a hlav­ně taky pro­to, abychom pořád­ně pro­táh­li Hemi­ho. Na posled­ní kři­žo­vat­ce za Strop­ni­cí jsme ale nara­zi­li na uza­vře­nou sil­ni­ci — jel se tam asi něja­ký cyk­lis­tic­ký závod, a muse­li bychom čekat, až pelo­ton pro­je­de. To se nám nechtě­lo, a tak jsme se roz­hod­li, že to “vez­me­me zadem”. Ces­tou na Čer­né Údo­lí nás ale napadlo, že bychom to moh­li vzít na Cet­vi­ny, kam jsme se chtě­li po dlou­hé době také podí­vat. A tak, že jo… Jen­že, to bychom si nesmě­li v Pohor­ské Vsi splést ces­tu. A tak jsme skon­či­li v Poho­ří na Šuma­vě.

Jen­že ono to vůbec neby­lo špat­né… Nejdří­ve jsme doje­li až k samé hra­ni­ci půl­noč­ní­ho krá­lov­ství krá­le Milo­še, našli jsme pra­men Luž­ni­ce (prý faleš­ný, ale což), pak se vrá­ti­li do Poho­ří, pro­hléd­li si polo­kos­tel a vyda­li se na okruž­ní ces­tu nezná­mem neb ces­ta neby­la při­pra­ve­na a my nevě­dě­li, zda dojde­me cíle a zda pře­ži­je­me. Nako­nec z toho byla veli­ce pří­jem­ná pro­cház­ka krás­nou kra­ji­nou kolem Luž­ni­ce, kte­rá zde není víc než potůč­kem. Urči­tě se vrá­tí­me.