My daily d®iver, Revue Thommen Diver

Hodinky jsem přestal nosit někdy na přelomu tisíciletí, už ani vlastně nevím proč. Z té doby se mi dochovaly jen ty poslední, Citizeny, které jsem si koupil za jednu z prvních výplat. Primky "televize" a Casia skončily kdovíkde a Revue Thommen jsou tak mými třetími "novodobými" hodinkami. Nedávno před nimi jsem si koupil nejprve Orient Ray a Seiko SKX009. Revíčka jsou z nich (zatím) největší, nejtěžší, nejdražší, nejhezčí, nejchlapáčtější. Prostě Lordy. Jak jsem na tuto široké veřejnosti celkem neznámou značku přišel? Inu, na fóru chronomagu, kde jsem si přečetl recenzi uživatele martar. Recenze a fotky v ní publikované mě pro tyto hodinky nadchly. To bylo ještě v době, kdy jsem za obyčejný měřič času nehodlal dát více než deset tisíc. A tyhle stály 530 euro.  Nepřichází do úvahy. Jenže chronomag fórum je místo velmi nebezpečné a já, stejně jako mnoho nešťastníků přede mnou i po mně, jsem se stal obětí viru chronobundus. A tak jsem si nejprve koupil synovi Casia, sobě výše zmiňované Orienty a o pár týdnů hodinky manželce a později ještě SKX009 pro sebe. A potom si tak jednou v noci sedím u počítače, bylo 9. srpna 2015, a  pročítám si v diskusi u recenze nové příspěvky nadšených majitelů a říkám si "A hovno!" a objednal jsem si je. Na německém Amazonu je zrovna měli v akci, zlevněné o 100 Euro. Znamení.  Ale k vlastním hodinkám, nejprve trochu suchých faktů pro ty, kteří je ještě neznají:

Ref. num: 17030.2537
Průměr bez korunky: 45 mm
Průměr s korunkou: 50 mm
Výška: 16,5 mm
Lug to lug: 53 mm
Mezi nožkami: 24 mm
Váha: 120 g
Váha s tahem: 235 g

Uvnitř je schována základní ETA 2824-2, tedy švýcarský strojek s automatickým oboustranným nátahem pomocí rotoru, nechybí možnost manuálního nátahu ani hacking, je tu datumovka, pěkně plynulá centrální vteřinovka (frekvence 28.800 bph), rezerva chodu je 38 až 40 hodin, dle mých zkušeností ale spíše méně. Přesnost chodu se u mého kousku pohybuje v průměru v rozmezí 6–9 sekund denně do plusu, pokud jsou na ruce, jdou do plusu, pokud leží bez pohybu, jedno v jaké pozici, jdou do mínusu.

Silné ploché safírové sklíčko s modrou vnější antireflexní vrstvou má zkosený okraj a, na rozdíl od Martarova kousku, s lunetou perfektně lícuje. Martar píše, že "vnější AR vrstva je samozřejmě více náchylná na poškrábání a zamatlání, takže člověk každou chvilku hodinky pulíruje, na druhou stranu se ale díky němu hodinky neustále proměňují od černé přes temně modrou až po azurovou. Osobně mě hrozně baví takové hodinky sledovat i fotit." Za sebe musím říci, že mě hodinky na první pohled ohromily svou velikostí a "poctivostí". Na druhou stranu jsem od antireflexu čekal mnohem více, ono se to zabarvení do modra daleko lépe projevuje na fotografii než na živo. Ale s postupem času je to lepší a lepší a já se často přistihnu, jak hodinky zálibně pozoruji a laškovně natáčím zápěstí tu sem a tu tam, abych si vychutnal hru světla na sklíčku, ciferníku ale hlavně na indexech a ručičkách.

IMG_3733Ciferník je prostý čísel, jednoduchý, přehledný. Barvu bych popsal jako "kovářskou černou", to je barva, kterou s velkou oblibou používám na nátěry výkovků. Po nanesení na surové železo je barva skoro mléčně zabarvená, postupně ztmavne, nakonec má krásný jemný až sametový povrch, úžasně matný a jednolitý. Barva na ciferníku působí naprosto stejným dojmem. Všechny indexy jsou lepené, stejné velikosti, stejného tvaru, s bílou lumi výplní a ocelovým leštěným okrajem. Perfektně kontrastují s černým podkladem. Datumka je rovněž jednoduchá, bez rámečku, s bílým podkladem. Bílý podklad mi nevadí, naopak perfektně se doplňuje s indexy a výplní ruček. Nad datumkou se na sklíčku vypíná kyklop, který mi zpočátku vadil, ale teď už na něj nedám dopustit. Holt stárneme a zrak se nám horší... Ciferník nejen, že je skoupý na čísla, on je skoupý i na slovo, a to se mi líbí u lidí i u hodinek. Pod dvanáctkou je jen logo a název společnosti, nad šestkou, mezi pětkou a sedmičkou jsou jen tři řádky drobného textu, který nijak neruší. Naštěstí se tedy nekonají poněkud dětinské nápisy jako třeba "Superlative chronometer" a "Officially certified"  😆 

IMG_4159Ručky, to je řekl bych pomyslná třešinka na dortu. Znalci tvrdí, že si návrháři RT hojně chodili pro inspiraci k Omega Planet Ocean, ale mě je to zcela upřímně naprosto fuk.Nač za každou cenu vymýšlet nový design, když je tu více než dost velmi dobře zavedených a uznávaných archetypů. Ručky RT se mi prostě strašně líbí. Jejich velikost, tvar, zpracování, barva. Minutová ručka dosahuje až na indexy, čímž velmi usnadňuje odečítání času, hodinová se potom drží od indexů v decentní vzdálenosti. Co mě uchvacuje, je vteřinovka. Jemná, dlouhá, s velmi elegantní kapkou těsně před špičkou a vyvažujícím "lízátkem" na opačném konci.

Troufám si tvrdit, že spojením antireflexu, barvy ciferníku, indexů a ruček se návrhářům RT povedlo vytvořit jeden z nejpovedenějších "hodinkových obličejů" jaké jsem kdy viděl. Dívat se na ty hodinky je prostě radost, pokaždé jsou jiné. Jediné, co bych v této části vytkl, je luminiscence, která je taková nemastná, neslaná, nebál bych se říci, že až skoro žádná. Prostě naprd.

Jednoduché ocelové pouzdro je pěkně masivní (nerezovka 316L), vysokého lesku, s elegantními středně dlouhými nožkami, perfektně zpracované. Žádné otřepy nebo nedodělky, o nichž se Martar zmiňuje, se na mém kuse nekonají. Korunka je velmi masivní, signovaná a šroubovací, jak se na potápky sluší a patří. Z těla hodinek vyčnívá jako hrdá bradavka na prsu krásné ženy, a to mám rád :-). Luneta je jednosměrná s 60 jasně znějícími hlasitými kliky. Ten zvuk se mi vážně líbí a často si klikám jen tak pro radost. Otáčí se (někdy až velmi) snadno a na mém kuse je zcela bez vůle. Chtěl jsem, aby moje hodinky měly lunetu keramickou, zde je ale hliníková. Indexy a čísla na lunetě nejsou, na rozdíl od tečky na 12, luminiscenční, což mi vzhledem ke kvalitě lumi nevadí.

Tah je rovněž velmi masivní, opět je to pořádný kus oceli a k hodinkám perfektně padne. Vždy jsem u hodinek upřednostňoval kovové tahy. Ovšem RTD mě dostaly především tím, že podle fotek v recenzi jim slušel prakticky jakýkoliv řemen, který na ně kdo navlékl. Dokonce chlapi vyhlásili soutěž o nejhnusnější řemen na RTD. Netrvalo proto dlouho a začala vlna nákupů řemínků, řemenů, přezek, všelijakých "mešů" a dalšího příslušenství. V současné době se seznam ustálil na: Rios Firenze s motýlovou sponou (úžasný řemen, je mi ale trošičku malý), tmavě hnědý BOB, kožené NATO, shark mesh, milanese mesh, modrý silikon, černý silikon a samozřejmě originální tah. Prostě na každý den v týdnu jiné hodinky 🙂

S Matym jsme udělali i rozbalovací  video....

 

Watches