A co když je to pravda?

Vyprá­ví pří­běh o Eli­za­be­th, kte­rá je dokrot­ka a do své prá­ce je nato­lik pono­ře­ná, že domů neje­de tře­ba tři dny. Když jí její sest­ra pře­mlu­ví, aby se na veče­ři sezná­mi­la s novým chla­pem, Eli­za­be­th jede poz­dě večer, una­ve­ná k sestře a má ošk­li­vou auto­ne­ho­du.

David si chce pro­najmout něja­ký byt v cen­t­ru. Žád­ný se mu nelí­bí, až nara­zí na jeden tako­vý ako­rát. Zabyd­lí se, až jed­no­ho dne nara­zí na neče­ka­nou spo­lubyd­lí­cí. Ta je ale duch a David si začí­ná mys­let, že má halu­ci­na­ce. Když se mu dív­ka zje­ví už poně­ko­li­ká­té, oba dva odmí­ta­jí z bytu ode­jít. Musí spo­lu vychá­zet ale David se jí začne vyptá­vat. Dív­ka mu na to řek­ne, že se jme­nu­je Eli­za­be­th a že ten­to byt pat­ří jí a že on tam nemá co dělat. Na to jí David řek­ne, že si ten byt pro­na­jal od mla­dé paní, kte­rá mu řek­la, že byt pat­řil dív­ce, kte­rá je teď v koma­tu.

Eli­za­be­th Davi­do­vi uká­že dům své sest­ry a pře­mlu­ví ho, aby se jí šel zeptat. Jde s ním, ale nikdo jiný kro­mě Davi­da jí nevi­dí. Eli­za­be­thi­na sest­ra mu všech­no řek­ne, že když měla při­jet na veče­ři, měla auto­ne­ho­du. Řek­la mu na jakém sále leží, a že jí chtě­jí odpo­jit z pří­stro­jů. Eli­za­be­th už je totiž v koma­tu dlou­hou dobu a prý by to bylo pro všech­ny lep­ší.

David jde s Eli­za­be­th do nemoc­ni­ce a zkou­ší všech­no mož­ný. Nemů­žou ale při­jít na to, proč Eli­za­be­th vidí jen David a proč se její duše nemů­že spo­jit s tělem. Eli­za­be­th nechce dopus­tit, aby jí odpo­ji­li a pro­to jde David za její sestrou a řek­ne jí o jejím ducho­vi. Ta si mys­lí, že je David šíle­nec a vyže­ne ho. David se poz­dě­ji od své­ho kama­rá­da dozví, že ta veče­ře, na kte­rou ten­krát nepři­šel, měla být u jeho kama­rád­ky s její sestrou Eli­za­be­th. To pro­to Eli­zab­th vidí jenom David.

Sna­ží se všech­no na posled­ní chví­li napra­vit. Na této dlou­hé ces­tě se do sebe zami­lu­jí. Nejdřív se ty dva nená­vi­dě­li, ale pak, když měla Eli­za­be­th ode­jít, ani jeden toho dru­hé­ho nechtěl opus­tit. Nako­nec se jejich lás­ka sta­la klí­čem k tomu, aby se Eli­za­be­th zno­va pro­bu­di­la. Nejdřív si vůbec nepa­ma­to­va­la, kdo David je. Toho si pama­to­va­lo jen její dru­hé já. David to ale nevzdal a její dru­hé já si donu­til vzpo­me­nout.

HERCI: