Letecké nepilotky

Hodin­ky němec­ké fir­my Steinhart jsou na fóru Chro­no­ma­gu zastou­pe­ny poměr­ně hoj­ně, a to zejmé­na mode­ly Oce­an a také pilot­ka­mi Nav B-Uhr. Mode­ly Avai­ti­on se tu ale tak čas­to nevi­dí, dokon­ce ani v chlubí­cím vlák­nu jich moc není, recen­ze žád­ná. Tak snad neu­ra­zím, když při­dám pár řád­ků.

Struč­né tech­nic­ké spe­ci­fi­ka­ce

roz­mě­ry: 44 mm x 44 mm
výš­ka: 14,5 mm
lug to lug:
hmot­nost: 137 g
kle­nu­tý safír s vnitř­ní vrst­vou anti­re­fle­xu
“sed­vi­čo­vý” cifer­ník

Němec­ké věci moc nemu­sím; sice si cením němec­ké kva­li­ty, pro­to doma máme němec­kou myč­ku a prač­ku, naše auto ame­ric­ké znač­ky bylo vyro­be­no v Němec­ku, ale němec­ký diza­jn mi vždy při­šel tako­vý hod­ně stro­hý až drs­ný, stu­de­ný. Taky jsem si říkal, že až si jed­nou kou­pím pilot­ky, urči­tě nebu­dou němec­ké. Když jsem tyhle hodin­ky popr­vé obje­vil zde na fóru, v chro­no vari­an­tě, kupo­di­vu se mi moc líbi­ly, chyt­ly mě na prv­ní pohled. A když se v inzer­ci obje­vi­ly tyhle “oby­čej­né”, řekl jsem si, že je zku­sím a roz­ho­du­to bylo (na mě) vel­mi rych­le.

Hodin­ky jsem kou­pil v lis­to­pa­du 2015 a do doby začát­ku psa­ní těch­to řád­ků (dru­há polo­vi­na úno­ra 2016) se mnou nemě­ly leh­ký život. Ne, nejsem Golem niči­tel, k hodin­kám se cho­vám jako k ženám, tedy s lás­kou a úctou. Pro­blém, kte­rý u mě (nejen) Steinhart Avi­ati­on má se jme­nu­je Revue Tho­m­men Diver. Pros­tě vzít na ruku něco, co pře­ko­ná “revíč­ka” je (zatím) prak­tic­ky nemož­né. Svou roli v tom hra­jí i řeme­ny a meshe — viz dále. Jedi­né hodin­ky kro­mě RT, kte­ré vydr­žím nosit déle než týden v kuse jsou Gly­ci­ne Com­bat Sub 2-Tone Blue. Tak­že štaj­ny se na mém zápěs­tí zpo­čát­ku moc neo­hřá­ly.

Kalibr

Co se pou­ži­té­ho kalib­ru týče, Steinhart Avi­ati­on pou­ží­vá osvěd­če­nou stan­dard­ní ETU 2824–2, tedy 25 kame­nů, auto­ma­tic­ký nátah, hac­king. Přes­nost se u mého kous­ku pohy­bu­je kolem -5 sekund za den. Rezer­va náta­hu je na pou­ži­tý kalibr stan­dard­ní, namě­řil jsem 41 hodin. Datum­ka pře­klá­pí 15–20 sekund po půl­no­ci. Tikot je doce­la zře­tel­ný, pokud si hla­vu pode­přu levou rukou s hodin­ka­mi na zápěs­tí, sly­ším krás­ný “tlu­kot” pru­žin­ko­vé­ho srd­ce, ale pokud jsou hodin­ky na noč­ním stol­ku tak už ani mé neto­pý­ří ucho nesly­ší nic. K plné­mu nata­že­ní sta­čí něja­kých 35–40 oto­če­ní korun­kou. Korun­ka je mohut­ná, signo­va­ná, per­fek­ně pro­ve­de­ná, díky veli­kos­ti se s ní per­fekt­ně mani­pu­lu­je, po vyta­že­ní se nevik­lá. Ani přes svou veli­kost na zápěs­tí nepře­ká­ží a netla­čí. Vzhle­dem k urče­ní hodi­nek není šrou­bo­va­cí, vodo­těs­nost je dle slov výrob­ce “ome­ze­na”, s vodou musí být pro­to uži­va­tel veli­ce opa­tr­ný, žád­ná spr­cha natož pla­vá­ní. 

Pouzdro

$_57je pros­tě nepře­hléd­nu­tel­né. Čtver­co­vé s brou­še­ným povr­chem, veli­ce masiv­ní. V kaž­dém rohu trů­ní jeden imbu­so­vý šroub, což hodin­kám dává správ­ně industri­ál­ní, mož­ná až drs­ný nádech. Pouz­dro není vyro­be­no z jed­no­ho kusu, je slo­že­né ze dvou dílů, kte­ré jsou sešrou­bo­vá­ny prá­vě těmi čtyř­mi imbu­sy. Neměl jsem odva­hu (ani potře­bu) zkou­šet, jest­li jsou oprav­do­vé nebo jen “na oko”, ale pro­to­že výrob­ce tyto šrou­by pro­dá­vá jako voli­tel­ný náhrad­ní díl, čty­ři kous­ky za 1 euro, tak jsem si říkal, že asi oprav­do­vé budou :-). Když se mi na inter­ne­tu se poda­ři­lo najít fot­ku, na kte­ré je vidět hodin­ky se sun­da­ným hor­ním dílem, bylo jas­no. No, při­znej­me si, že na tyhle hodin­ky v nedbal­kách není moc pěk­ný pohled.

Tak­že radě­ji dále. Upřím­ně musím říci, že spá­ry mezi obě­ma díly mi tro­chu vadí, zejmé­na při pohle­du od stě­že­jek. Naštěs­tí se nezdá, že by se v nich usa­zo­val prach a špí­na. Lune­ta je rov­něž oce­lo­vá, brou­še­ná, neo­toč­ná, bez inde­xů. Zatvr­ze­lí puris­ti a “ori­gi­na­lis­ti” budou jis­tě namí­tat, že pouz­dro není ori­gi­nál­ní (s odka­zy na Bell & Ross BR-03/BR-01), ale to mě netrá­pí. Upřím­ně, pokud někdo dnes vymys­lí “nový a neotře­lý diza­jn”, tak se na to vět­ši­nou nedá kou­kat. Mě se “aviejš­ny” líbí více než B&R. Nož­ky jsou širo­ké a vybí­ha­jí něja­kých 10 mm za pouz­dro, čímž ješ­tě umoc­ňu­jí pocit mohut­nos­ti hodi­nek. Jsou vrta­né a řeme­ny se k nim při­pev­ňu­jí pomo­cí šrou­bo­va­cích stě­žek opět s imbu­so­vý­mi šrou­by. Tady je IMHO jed­na z nevý­hod těch­to jinak vel­mi pove­de­ných hodi­nek — stě­žej­ky mají prů­měr 2 mm, což dělá vět­ši­nu tahů, meshů, rubbe­rů a sili­ko­nů, kte­ré mám doma k Revue Tho­m­men Diver nepo­u­ži­tel­ný­mi, pro­to­že je na tyhle stě­žej­ky pros­tě nenar­vu.

U vět­ši­ny kože­ných řeme­nů to naštěs­tí není pro­blém, tam se stě­žej­ky vejdou. Jen­že na kůži mám v posled­ní době aler­gii — doslo­va a do pís­me­ne. A tak jsou aví­ci v posled­ních 3 měsí­cích pou­ze v hodin­kov­ni­ci a já shá­ním ten­čí stě­žej­ky nebo gumový/silikonový řemen s vět­ším otvo­rem pro stě­žej­ky. Dýn­ko je šrou­bo­va­né, oce­lo­vé, gra­ví­ro­va­né. Sklíč­ko je safí­ro­vé, vypouk­lé a anti­re­flex­ní vrst­vou na vnitř­ní stra­ně.

Ciferník

Layers, Avi­ati­ons have layers…

je kula­tý, v mat­ně čer­né bar­vě, ve dvou vrst­vách. Není to ale sendvič, jak ho zná­me tře­ba z Pane­rai. V niž­ší vrst­vě je vlast­ní cifer­ník s natiš­tě­ný­mi bílý­mi hodi­no­vý­mi inde­xy a dvou­ci­fer­ný­mi čís­ly na pozi­cích 12 3 6 a 9. Inde­xy jsou poměr­ně dlou­hé a čís­la vel­ká. U troj­ky, šest­ky a devít­ky je navíc ješ­tě malý troj­ú­hel­ní­ček a nad dva­náct­kou dva čtve­reč­ky. Ze stře­du cifer­ní­ku se do čtyř svě­to­vých stran roze­bí­há jem­ný nit­ko­vi­tý kříž. Pod dva­náct­kou najde­me logo a nápis Steinhart, pod šest­kou obli­gát­ní Swiss Made a nad ní slo­vo Auto­ma­tic, na jehož pomy­sl­né linii je umís­tě­na datumov­ka, kte­rá se tak oci­tá na “půl­pá­té”. Je kula­tá, malá, datumo­vý věnec je čer­ný a čís­la jsou oto­če­na tak, aby “stá­la rov­ně” a člo­věk tak nemu­sí šilhat, aby zjis­til, jaký je datum. Jiný­mi slo­vy, datumov­ka neru­ší pocit doko­na­lé syme­t­rie cifer­ní­ku. Pro sle­pý­še jako jsem já je sice tro­chu obtíž­něj­ší datum pře­číst, ale koli­krát za den to člo­věk potře­bu­je, že?

Vyš­ší vrst­va je vlast­ně minu­to­vý věnec, kte­rý se “vypí­ná” odha­dem tak 2 mm nad základ­nou cifer­ní­ku. Je to jen asi 3 mm širo­ký krou­žek po vněj­ším obvo­du, na němž jsou natiš­tě­ny minu­to­vé a půl­mi­nu­to­vé inde­xy. Na “pěti­mi­nu­tov­kách” je čár­ka inde­xu nahra­ze­na teč­kou, nad níž je opět dvou­ci­fe­re­né čís­lo, ten­to­krát ale malé, ozna­ču­jí­cí minu­ty: 60–05-10–15…50–55. Teč­ku pod šede­sát­kou nahra­zu­je troj­ú­hel­ní­ček. Ruč­ky dotvá­ří cel­ko­vý vel­mi kom­pakt­ní dojem z cifer­ní­ku. Jsou opět pro­ve­de­ny v kom­bi­na­ci bílé a čer­né, kdy zhru­ba dvě tře­ti­ny ruček jsou bílé a posled­ní tře­ti­na, ta “dole” je čer­ná, tem­to­krá­te však s malič­ko meta­lic­kým náde­chem. Minu­to­vá ručič­ka má podo­bu řím­ské­ho meče, hodi­no­vá dýky a vte­ři­nov­ka, to je štíhloun­ký ele­gant­ní šíp. Minu­tov­ka a vte­ři­nov­ka dosa­hu­jí těs­ně k minu­to­vé­mu věn­ci, vte­ři­nov­ka potom k jeho hor­ní­mu okra­ji, tak­že kdy­bys­te byli v cifer­ní­ku uza­vře­ni, moh­li bys­te vte­ři­nov­ku poho­dl­ně pou­žít jako můs­tek, po němž lze pře­jít ke stře­du cifer­ní­ku. Při pohle­du z boku je vidět, jak ručič­ky ele­gant­ně plu­jí nad klid­nou a vyv­rov­na­nou hla­di­nou cifer­ní­ku. Lumi je bílá s náde­chem do zele­na, poměr­ně sluš­ná jak co do inten­zi­ty tak i trvan­li­vos­ti. Sví­tí všech­ny ruč­ky, na spod­ním věn­ci sví­tí všech­ny inde­xy a čís­la, na minu­to­vém věn­ci jsou lumi­nis­cenč­ní vrst­vou opat­ře­ny inde­xy pod čís­ly. Za tmy a v šeru je na hodin­ky moc pěk­ný pohled. <image> Celý cifer­ník má úžas­nou hloub­ku, je doko­na­le čitel­ný a pře­hled­ný bez jakých­ko­liv ruši­vých prv­ků. Zpra­co­vá­ní je na výbor­né úrov­ni.

Hodin­kám slu­ší pře­de­vším kože­né pás­ky nej­růz­něj­ších barev, od tma­vě hně­dé, přes čer­nou až k čer­ve­né. Vel­mi dob­ře vypa­da­jí i na kaučuku/silikonu, dokon­ce k nim Steinhart jeden sám nabí­zí. Pokud na ně nasa­dí­te (ori­gi­nál­ní) tah či dokon­ce (ori­gi­nál­ní) mesh zís­ká­te kou­sek, kte­rý bude vypa­dat napros­to jinak než drti­vá vět­ši­na běž­ně noše­ných hodi­nek. Moje žena tomu říká “mati­ce a šrou­by”.

Bohu­žel, jak už bylo uve­de­no výše, pou­ži­tí nej­růz­něj­ších nefi­rem­ních tahů a meshů a sili­ko­nů je znač­ně zkom­pli­ko­vá­no vel­kým prů­mě­rem ori­gi­nál­ních šrou­bo­va­cích stě­že­jek. Chtěl jsem zku­sit sehnat ten­čí, a tak jsem se nej­pr­ve obrá­til na výrob­ce a pro­dej­ce v jed­né oso­bě:

Hello,
I’m a hap­py and proud owner of a Steinhart Avi­ati­on watch. I also have a wide vari­e­ty of 24 mm rubber and leather stra­ps for my other watches. To my regrets I can’t use them with Avi­ati­on, as the lugs which are used the­re are too thick for most of them. I was thus won­de­ring if the are screws for 24mm lugs avai­la­ble that would be thin­ner the stan­dard ones. Hope you can give an affir­ma­ti­ve answer.
Regards
Vlad

Avšak odpo­věď, kte­rá mi o čty­ři dny poz­dě­ji při­šla, mi neu­dě­la­la radost:

Dear Vlad,
very sor­ry, but we can‘t help you.
Vie­le Grüße,
Best regards,
Judi­th H. Kuchler
Steinhart Watches GmbH

V esho­pu má Steinhart i šrou­bo­va­cí stě­žej­ky pro mode­ly Apollon a Tri­ton 100ATM, kte­ré mají jiné pro­duk­to­vé čís­lo než stě­žej­ky pro Tri­ton Dual Time, Tri­ton 30ATM a Avi­ati­on Ste­el. Páre­ček sto­jí jed­no euro a poš­tov­né je zdar­ma. A tak jsem je zku­sil objed­nat. Při­šly asi po dvou týd­nech a hádej­te… Jsou ten­čí a pasu­jí do všech meshů, co jich doma mám! Tak nevím, jest­li odpo­věď ze Steinhar­tu byla moti­vo­vá­na lakot­nos­tí (kup si náš ori­gi­nál), nebo jest­li to pros­tě byla jen lenost a neschop­nost jeno­ho čle­na per­so­ná­lu. Nicmé­ně, oka­mži­tě po roz­ba­le­ní jsem vyzkou­šel sili­kon i jeden z meshů a bylo jas­né, že Avi­ati­o­ny budou teď v hodin­kov­ni­ci trá­vit mno­hem méně času. A to je dob­ře, pro­to­že je to kou­sek, kte­rý si zaslou­ží být viděn a obdi­vo­ván.

Steinhart Avi­ati­on jsou pěk­né a kva­lit­ně udě­la­né hodin­ky za rozum­né pení­ze. Mezi kla­dy zce­la jis­tě pat­ří per­fekt­ně čitel­ný cifer­ník, dob­rá lumi, na ruce 19.5 cm vel­mi dob­rá nosi­tel­nost, ale uzná­vám, že pro inse­mi­ná­to­ry tyhle hodin­ky moc nejsou. Pokud bych měl najít něja­kou tu vadu, tak snad jedi­ně malá datumov­ka, ale roz­hodn­ně to není deal bre­a­ker. Pod­po­ra výrob­ce by moh­la být lep­ší.

Všech­ny foto­gra­fie jsou mé, s výjim­kou té se sun­da­ným vrš­kem. Tu jsem našel někde na Ebay.

Dal­ší fot­ky jsou v gale­rii.