Skip to content

Kuzbíci

Deník jedné rodiny

Main Navigation
  • Domů
  • Deníček
    • Vejžblebty
    • Dovolené
      • Slovensko 2010
      • Itálie 2011
      • Slovinsko 2012
    • Rodinné akce
    • Výlety
    • Fotoprocházky
  • Kuzbíkovy kecy
  • Hemi
    • Hektor z Letinské kovárny
    • Psí život
    • Hemondky
  • Fotíme
    • Kačka
    • Maty
      • Matýskovy výtvory
  • Čteme
  • Koukáme
  • O nás
    • Kdo jsme
    • Kontakt
  • Štítky

Travels with Hemi

Na této strán­ce se poku­sím zma­po­vat všech­ny mís­ta, kte­rá jsme kdy navští­vi­li s naším kama­rá­dem Hemim. Inspi­ra­cí mi byla jed­na z mých oblí­be­ných knih Tra­vels with Char­ley od Joh­na Steinbec­ka. Steinbeck sice jez­dil ve své Roci­nan­te a jeho věr­ným sou­put­ní­kem byl pudl jmé­nem Char­ley. My nemá­me ani obyt­né auto ani pud­la, zato máme for­da Oli­ve­ra, choďá­ka Hemi­ho a pár kol. A nebu­de­me jez­dit po jůe­sej, ale po čéer a taky tro­chu po Evropě. 

Zápisky

30.12.2016

Zasněženým besednickem

Vlad Dení­ček, Foto­pro­cház­ky, Psí život, Tra­vels with Hemi 2016, chod­ský pes, Hemi, výle­ty

Zůsta­li jsme na Sil­vest­ra sami doma a tak jsme si Evou a Hemim udě­la­li tako­vý malý výlet do blíz­ké­ho oko­lí Budějc. Besed­nic­ko máme moc rádi a ani ten­to­krát nás nezklamalo.

 

                         

30.7.2016

Miletínky

Vlad Dení­ček, Psí život, Tra­vels with Hemi, Výle­ty 2015, 2016, ces­to­vá­ní, výle­ty

Cha­lu­pa má skrom­něj­ší pod­mín­ky, v pří­ze­mí  je kuchyň, spo­le­čen­ská míst­nost a záchod, v 1. poscho­dí jsou 4 poko­je vět­ši­nou po 2–3 válen­dách, 1 záchod, 1 spr­cha a umy­va­dlo, 2. poscho­dí asi taky tak podob­ně. Na vyba­ve­ní poko­jů je nej­lep­ší to, jak pozna­me­nal jeden z účast­ní­ků, že se tam není co roz­bít. Stav a styl zaří­ze­ní se dá popsat cel­kem jed­no­du­še a výstiž­ně dvě­ma slo­vy: Zla­tá osm­de­sá­tá :-). V kuchy­ni je kuchyň­ský spo­rák a mik­ro­vln­ka, var­ná kon­vi­ce a něja­ké to nádo­bí. Topí se ve spo­le­čen­ské míst­nos­ti do krbo­vých kamen a odtud se to roz­vá­dí do radi­á­to­rů na poko­jích. Ale když je vel­ká zima mohou se na poko­jích pou­žít i přímotopy.

Popis situ­a­ce

v posled­ních dvou letech jsme měli mož­nost strá­vit jeden (pozd­ně) spr­no­vý týden na kop­ci jmé­nem Háj­ná hora nad Vim­per­kem, kde má svůj let­ní tábor budějc­ký Již­ní kříž. Lou­ka upro­střed lesů nás zce­la okouz­li­la svým pros­tým půva­bem, napros­tým kli­dem a absen­cí (téměř) veš­ke­ré pid­li­vi­za­ce. Sta­ny s pod­sa­da­mi, vel­ká sta­no­vá jídel­na, kadi­bud­ky a stu­de­ná spr­cha mezi čtyř­mi smr­ky. K tomu při­dej­te par­tu dob­rých lidí a je jas­né, že tako­vý týden si člo­věk jen tak někde neužije. 

Letos jsme měli vyra­zit už o měsíc dří­ve, dru­hý týden v čer­ven­ci, 

Výlety

Fot­ky

 

28.2.2016

Vltava u Záluží

Vlad Dení­ček, Psí život, Tra­vels with Hemi 2016, Hemi, výle­ty

Po del­ší době jsme se při jed­né z našich pra­vi­del­ných odpo­led­ních vychá­zek s Hemim vypra­vi­li do námi dosud nepro­bá­da­ných kon­čin. V Zálu­ží už jsme kdy­si byli při odlo­vu něko­li­ka kešek v oko­lí, ale k Vlta­vě jsme odtud ješ­tě nikdy nespustili :-).

Ces­tič­ku, kte­rá byla vyzna­če­na na mapě bohu­žel pře­ru­ši­la čer­stvá ora­ni­ce, ale i tak se nám poved­lo najít les­ní ces­tu sle­du­jí­cí vrs­tev­ni­ci a nako­nec sejít k řece. Po krát­ké chví­li jsme opět zača­li poma­lin­ku stou­pat, abychom se asi po dese­ti až pat­nác­ti minu­tách dosta­li na úžas­nou vyhlíd­ku na mean­dr řeky. Tam jsme si dali svá­ču a pokra­čo­va­li v ces­tě už vlast­ně zpět do výcho­zí­ho bodu. Z jed­no­ho mís­ta se nám ješ­tě nasky­tl výhled na Dív­čí kámen, chvil­ku potom jsme natre­fi­li na úzkou asfalt­ku, kte­rá nás doved­la až zpět do Zálu­ží. Pěk­né to bylo…

 

Pro­fil a záznam trasy

Hemík byl samo­zřej­mě s námi, nad vyhlíd­kou jsme si udě­la­li něja­kou tu turis­tic­kou fotku 🙂

[themify_button style=“large red roun­ded” link=“http://fotky.kuzbici.eu/index.php?/category/628” target=“_blank” ]Všech­ny fotografie[/themify_button]
21.2.2015

Po dlouhé době na keškách

Vlad Dení­ček, Geo­ca­ching, Tra­vels with Hemi, Výle­ty 2015, Hemi, Kač­ka, keš­ky, Maty, výle­ty

RarášciOd stře­dy 18. úno­ra u nás byl Hon­zík na prázd­ni­nách :-). Když jsme plá­no­va­li něja­ké výle­ty do oko­lí, tak Maty pro­ho­dil, že jsme už dlou­ho neby­li na žád­né keš­ce, což byla napros­tá prav­da. Hon­zík se při­ro­ze­ně ptal, co že jsou ty keš­ky zač. A když mu řek­li, že jsou to scho­va­né pokla­dy, tak se celý nad­še­ný ptal, jest­li tedy půjde­me něja­ké najít. A jest­li si na ně vez­me­me lopa­ty, abychom je moh­li vykopat 🙂

A tak jsem sed­nul k počí­ta­či a naplá­no­val dvě mož­né tra­sy, z nichž jsme nako­nec vybra­li tu lišov­skou. Cel­kem asi 7 km v rovi­na­tém terénu.

[mapsmar­ker layer=“28”]

Po pří­jez­du na mís­to nás pře­kva­pi­lo, kolik sně­hu na les­ních cestách ješ­tě je. Mís­ty byl pěk­ně zle­do­va­tě­lý, mís­ty už byly ces­ty holé a blá­ti­vé. Krás­ně nám sví­ti­lo slu­níč­ko, Hemi kolem nás svě­do­mi­tě pobí­hal a hlí­dal, aby se nám nic nesta­lo. Dopře­du, do lesa na jed­nu stra­nu, vzá­pě­tí do lesa na dru­hou stra­nu, pohled doza­du. Jakmi­le se někdo z naší pěti­člen­né smeč­ky opoz­dil nebo nao­pak dale­ko před­bě­hl, Hemi už o tom věděl a dával na dotyč­né­ho nezod­po­věd­ní­ka pozor.

Našli jsme všech­ny naplá­no­va­né keš­ky a uži­li si poho­do­vé odpo­led­ne. Na závěr se slu­ší říci, že keš­ky Dede­cek Hri­be­cek (GC4JRZ5) a Sko­do­li­bi raras­ci (GC4JFY4) pat­ří mezi vel­mi vymaz­le­né a zce­la po záslu­ze jim pat­ří naše Favou­ri­te points. Nezbý­vá než dou­fat, že se na něja­ké dal­ší kešul­ky zase brzy vypravíme.

 

4.6.2014

Vítkův Kámen

Vlad Dení­ček, Tra­vels with Hemi 2014, výle­ty

23.5.2014

Výšlap na Kamenec

Vlad Dení­ček, Tra­vels with Hemi, Výle­ty 2014, výle­ty

Kame­nec (1072 m) je nej­vyš­ším vrchlo­lem čes­ké čás­ti Novo­hrad­ských hor. Leží asi tři kilo­me­t­ry od Poho­ří na Šuma­vě, ke stát­ní hra­ni­ci je to z něj asi 400 met­rů. Auto jsme necha­li na par­ko­viš­ti na kon­ci Poho­ří a vyda­li se po zele­né znač­ce. Po chví­li jsme opus­ti­li ves­ni­ci a kolem nově opra­ve­né­ho síd­la (ne pří­liš vkus­ně opra­ve­né­ho) se vyda­li po pol­ní ces­tě doprostřed luk, kte­ré jsou pra­me­niš­těm Poho­řel­ské­ho poto­ka. Ces­ta je vel­mi pří­jem­ná, na začát­ku květ­na zce­la pros­ta much a komá­rů. Po nece­lém kilo­me­t­ru a půl dojde­me na roz­ces­tí. Je prak­tic­ky jed­no, zda se vydá­me vpra­vo nebo vle­vo, neboť tou dru­hou ces­tou se vrá­tí­me. Odbo­čí­me tedy vpra­vo a po chví­li dojde­me na mís­to, kde stá­va­la ves­ni­ce Pavlí­na. Dnes ji při­po­mí­ná památ­ný strom — zeravZerav je rod rost­lin z čele­di cypři­šo­vi­té. Zera­vy, kte­rým se někdy také říká túje (z latin­ské­ho Thu­ja), jsou vždy­ze­le­né, jed­no­do­mé jeh­lič­na­ny kuže­lo­vi­té­ho tva­ru, dosa­hu­jí­cí výš 20–40 m, oje­di­ně­le i více. Lis­ty šupi­no­vi­té, těs­ně k sobě při­tisk­lé, čas­to malé v řádech mili­me­t­rů. Barva tma­vo­ze­le­ná. Šiš­ti­ce veli­kos­ti 2 cm s šupi­na­mi a hro­ty. Zera­vy jsou půvo­dem ze Sever­ní Ame­ri­ky a Asie (Čína, Japon­sko, Korea). (Pře­vza­to z wiki­pe­die), pár zpla­ně­lých ovoc­ných stro­mů, žlu­té nar­ci­sy na kra­ji lesa a neob­vyk­lá tří­pa­t­ro­vá boží muka.

Krás­né a přes­to smut­né mís­to. Po ces­tě pokra­ču­je­me dál, až se na dru­hém roz­ces­tí dáme ten­to­krá­te vle­vo a po les­ní pěši­ně vystou­pá­me pozvol­na až na samot­ný vrchol Kamen­ce. Vstup na vrchol je půso­bi­vý, pro­chá­zí­me doslo­va ská­lou, aby se před námi obje­vi­lo mís­to jako stvo­ře­né k pik­ni­ku nebo dokon­ce k přespá­ní. Sou­dě pod­le pří­tom­né­ho ohniš­tě a impro­vi­zo­va­né­ho pří­střeš­ku nejsme jedi­ní, koho tato myš­len­ka napadla. A tak si naho­ře dáme sva­čin­ku, nechá­me Hemí­ka pro­běh­nout, pro­to­že celou ces­tu až sem šel na vodít­ku, tro­chu si odpo­či­ne­me a pro­zkou­má­me oko­lí. Zalo­gu­je­me keš­ku “Motýl” (GC2ZGJ7) a vydá­vá­me se hle­dat zří­ce­ni­nu hos­po­dy, kte­rá stá­va­la na mýtin­ce. V něm je ukry­ta dneš­ní dru­há keš­ka, “Kame­nec” (GCPMN2). Poté se vydá­vá­me hle­dat stát­ní hra­ni­ci, po níž máme v plá­nu jít asi dva a půl kilo­me­t­ru a při­tom ji strá­žit s naším chod­ským psem. Ces­tič­ka tam oprav­du je, vel­mi úzká, mís­ty vel­mi mokrá, avšak vel­mi pří­jem­ná. Chůze po stát­ní hra­ni­ci je pro mě ješ­tě stá­le něčím s jako­by náde­chem “nebez­pe­čí”, něco “co by se nemě­lo”. Nepo­tka­li jsme však žád­né pohra­nič­ní­ky, nevy­pla­ši­li jsme žád­nou zvěř ani paše­rá­ky a nako­nec došli na mís­to, kde hra­nič­ní pěšin­ka pře­tí­ná les­ní ces­tu, po níž jsme se vyda­li zpět do Pohoří.

IMG_2069Celý okruh měřil sko­ro 10 kilo­me­t­rů, ces­ta nám trva­la cel­kem 5 hodin a 53 minut, z toho jsme strá­vi­li dvě a půl hodi­ny v pohy­bu, pro­měr­ná rych­lost pohy­bu byla sko­ro 4 km/h, cel­ko­vé pře­vý­še­ní něco kolem pěti set met­rů. Cel­ko­vě je to krás­ná vycház­ka, kde člo­věk nepo­tká ani nohu.

Pro­fil a záznam tra­sy

Foto­ga­le­rie

28.4.2014

Kolem Černé

Vlad Dení­ček, Tra­vels with Hemi 2014, vycház­ka, výle­ty

Rela­tiv­ně krát­ká a nená­roč­ná pro­cház­ka kolem říč­ky Čer­ná, klid­nou kra­ji­nou prak­tic­ky bez lidí. Sle­du­je­me nauč­nou stezku, kte­rá nás pro­ve­de pod zří­ce­ni­nou hra­du Sokol­čí, kdo chce najít zde ukry­tou keš­ku bude se muset vydrá­pat až naho­ru. Krpál je to sluš­ný, stej­ně jako výhled ze zho­ra. Ten si ale moc neu­ži­je­te, máte-li s sebou kro­mě geo­ro­bot­ka i geopsa. Jedi­ným řeše­ním je potom při­vá­zat oba dva k jed­no­mu stro­mu a nevní­mat žalost­né volá­ní a kňučení.

Štěnata
Ště­na­ta

Kolem řeky je dost míst, kde je mož­né se zasta­vit a tře­ba si opéct buř­tí­ky nebo si uva­řit dobrou kávič­ku z moka kon­vič­ky :-).  Ces­ta je rela­tiv­ně dob­ře zna­če­ná, tedy až na jed­no mís­to, a sice “U Dubu”, kde je potře­ba si dát pozor na to, kudy vede čer­ve­ná — pozor na prak­tic­ky všech ofi­ci­ál­ních pla­ce­ných mapách pro Gar­min je čer­ve­ná stez­ka zna­če­na špat­ně — je vede­na po “koň­ské ces­tě”, ve sku­teč­nos­ti ale čer­ve­ná kopí­ru­je nauč­nou stezku, jak je správ­ně zane­se­no na OSM mapách. Na těch ale zase, jak je vidět, dost cest chybí.

Tak­že U Dubu jsme se postup­ně vyda­li na obě stra­ny, abychom zjis­ti­li, že správ­ně je tře­tí ces­ta, kte­rá v reá­lu neby­la vidět, i když pod­le GPS tam být muse­la. Poma­lič­ku obchá­zí­me spo­lu s řekou Hra­dišťský vrch, abychom došli k mís­tu, kde je vod­ní elek­trár­na, napro­ti ní býva­lá dět­ská léčeb­na a nad ní vil­ka, kte­rá jako­by z okna vypadla vil­ce dědeč­ka z filmu/seriálu Satur­nin. Za ní se dáme prud­ce vle­vo a do kop­ce, abychom se po něja­kých šede­sá­ti výš­ko­vých met­rech dosta­li na les­ní ces­tu, kte­rá nás po chvil­ce dove­de na roz­ces­tí. Je prak­tic­ky jed­no, kte­rou ces­tou se dáme, pro­to­že všech­ny tři vedou zpět dolů k řece. Nám nad hla­va­mi ale zača­lo divo­ce bou­řit, a pro­to jsme si vybra­li tu nej­krat­ší a rych­le sešli zase dolů. Celá pro­cház­ka měla asi sedm a půl kilo­me­t­ru a zabra­la nám oprav­du mír­ným tem­pem i s hle­dá­ním kešek a kou­pá­ním psa asi tři hodin­ky. Tři ze čtyř 4KvonRoudné, kte­ří se vycház­ky zúčast­ni­li ji doporučují.

 

4.4.2014

Výšlap na Kleť

Vlad Dení­ček, Psí život, Tra­vels with Hemi 2014, Hemi, Matý­sek, vycház­ka, výle­ty

Chys­ta­li jsme se na vycház­ku s choďáč­ky v Pís­ku, ale na posled­ní chví­li jsme zjis­ti­li, že se vycház­ka odklá­dá. A pro­to­že jsme byli při­pra­ve­ni vyra­zit, jen jsme změ­ni­li cíl ces­ty — na Kleť. Je to s podi­vem, a je to také vel­ká han­ba, že jsme s Evou byli na Kle­ti popr­vé spo­leč­ně, pěš­ky. Jeli­kož byla ces­ta pěk­ná, rozu­měj lidu­prázd­ná, moc se nám to líbi­lo. Lidi jsme zača­li potká­vat až těs­ně před samot­ným vrcho­lem, naho­ře jich samo­zřej­mě bylo plno, ale s tím jsme počí­ta­li. Ces­tou dolů už to bylo hor­ší, bude­me muset vyrá­žet o něco dří­ve. Na Kle­ti jsme si si dali tři polív­ky a tři chle­by, jed­nu kofo­lu, jed­no pivo a jeden nanuk. Dél­ka tra­ti, pře­vý­še­ní a dal­ší para­me­t­ry jsou patr­né z dat níže.

Záznam a profily trasy:
© Open­StreetMap contributors
Pár fotek z výletu a odlovu keší:

 

5.1.2014

Novoroční chodská vycházka

Vlad Dení­ček, Psí život, Tra­vels with Hemi, Výle­ty 2014, chod­ský pes, Hemi, vycház­ka, výle­ty

Kona­lo se ve Vodňa­nech, 4. led­na 2014. Účast­ni­lo se 9 chod­ských psů se svý­mi rodinami.

Dél­ka tra­sy: 9,2 km
Prů­běh: bez závad
Poča­sí: zata­že­no, ke kon­ci déšť
Zastáv­ky na tra­se: studán­ka a kap­le sv. Maří Mag­da­le­ny u Chel­čic, nový Libě­cho­vic­ký zámek, hos­po­da v Liběchovicích.

Záznam trasy a mapa:

© Open­StreetMap contributors

Fotky:

 

15.11.2013

Vycházka na Lipně

Vlad Dení­ček, Psí život, Tra­vels with Hemi 2013, Hemi, Kač­ka, Matý­sek, výle­ty

V sobo­tu jsme si ráno vyje­li s Evou a Hemim na Římov a odpo­led­ne jsme k tomu při­da­li výlet na Lip­no. Pro­šli jsme se po sta­ré ces­tě od par­ko­viš­tě ke sjez­dov­kám. Naho­ře už byla doce­la zima, ale Hemi si to užil 🙂

2.3.2013

První výstava

Vlad Dení­ček, Psí život, Tra­vels with Hemi 2013, Hemi, výle­ty

Ve svých čtyřech měsí­cích a jed­nom týd­nu se Hammy zúčast­nil své prv­ní psí výsta­vy. Zatím pou­ze jako divák, ale příš­tě už to bude doo­prav­dy. Potka­li jsme se s “naším cho­va­te­lem”, panem Perout­kou a k naší vel­ké úle­vě jsme byli pochvá­le­ni. Hammy­ho sedm­náct kilo bylo shle­dá­no napros­to vyho­vu­jí­cí­mi, líbi­li jsme se :-).

Dal­ší výsta­va bude 30. března.

Fot­ky z dneška:

[nggalle­ry id=54]
24.2.2013

Výlet na Hojnou Vodu

Vlad Dení­ček, Tra­vels with Hemi, Výle­ty 2013, Hemi, Matý­sek, výle­ty

hajnahoraV nedě­li jsme jeli pro Kač­ku do Hor­ní Strop­ni­ce, kde měla sou­stře­dě­ní s TC Move21, a tak jsme toho vyu­ži­li s tím, že si udě­lá­me vycház­ku na Hoj­nou Vodu. Jak jsme záhy po pří­jez­du zjis­ti­li, byl náš nápad vyšláp­nout si smě­rem na Kra­ví horu dost naiv­ní, vzhle­dem k výš­ce sně­ho­vé peři­ny, kte­rá na  ces­tě leže­la. A tak jsme se vyda­li ale­spoň na krát­kou vycház­ku po zasně­že­né sil­ni­ci smě­rem na Sta­ré Hutě. Pro­voz prak­tic­ky nulo­vý, tak­že jsme Hammy­ho necha­li na vol­no a ten si to dove­dl pat­řič­ně užít. Opět doká­zal, že sníh milu­je a co chví­li zkou­šel, jest­li zít­ra bude stej­ně dob­rý jako dnes.

Poma­lu jsme došli do Sta­rých Hutí, když v tom se poča­sí tak zhor­ši­lo, že najed­nou neby­lo vidět ani na deset met­rů, hus­tá mlha a k tomu nepří­jem­ný sil­ný, mra­zi­vý vítr. Tak jsme to oto­či­li a vrá­ti­li se zpět k autu.

 

7.2.2013

Rachoč

Vlad Dení­ček, Geo­ca­ching, Psí život, Tra­vels with Hemi, Výle­ty 2013, geo­ca­ching, Hemi, rodi­na, výle­ty

Po dlou­hé době jsme se vyda­li na geo­vý­let, popr­vé s Ham­mon­dem. Už tedy nejsme 4KvonRoudné, ale 4+1KvonRoudné :-). Kač­ka měla nápad, že bychom se moh­li jet podí­vat k Besed­ni­ci, kde jsme si uži­li už pár pěk­ných pro­chá­zek. A že bychom se moh­li pochlu­bit u Císa­řů na Zele­ném kame­ni, jaké­ho máme pěk­né­ho psa. Z aktu­ál­ních kešu­lí jsme si vybra­li Rachoč (GC3JBJP), Rachoč — bonus (GC3JBJR) a v pří­pa­dě, že bude­me stí­hat ješ­tě Jeseň (GC3JBJK).

Vyšli jsme zve­se­la, ces­ta vzhů­ru nám pěk­ně utí­ka­la. Na prv­ním roz­ces­tí jsme se roz­hod­li opus­tit poho­dl­nou asfalt­ku a vzít to zkrat­kou — del­ší, ale zato hor­ší ces­tou, jak pra­ví kla­sik. Byla to kla­sic­ká les­ní ces­ta, pokry­tá ledem a sně­hem. Ces­tou jsme potka­li krás­ný vodo­jem z dva­cá­tých let dva­cá­té­ho sto­le­tí — pod­le nezná­mé­ho zdro­je to byla kap­lič­ka, ze kte­ré udě­la­li něco hroz­né­ho 🙂 — krás­nou chajdu na bře­hu pěk­né­ho malé­ho ryb­níč­ku a spous­tu stop srn­čí zvě­ře všu­de kolem. Na vrchol kop­ce jsme to nako­nec vza­li štur­mem rov­nou za šip­kou. Skal­ní útvar na vrcho­lu nás veli­ce pře­kva­pil. Pře­mýš­le­li jsme, zda lůž­ko, kte­ré jsme tam našli, je čis­tě pří­rod­ní výtvor, nebo dílo lid­ských rukou. Kaž­do­pád­ně sto­jí za to popře­mýš­let, jest­li tam někdy v létě neroz­bít tábor.

Keš­ku jsme na vrcho­lu pěk­ných pár minut dohle­dá­va­li, abychom zjis­ti­li, že Kač­ka celou dobu byla asi metr od ní:-) Ham­mond byl na mís­tě dost neklid­ný, lezl za dět­mi na ská­lu a kňu­čel — vypa­da­lo to, jako­by se o ně bál. Na mís­tě jsme necha­li jeden z TB, kte­rý jsme si při­vez­li ze Slo­vin­ska — vím, jsme vel­ké ostu­dy… Po zalo­go­vá­ní jsme spo­čí­ta­li sou­řad­ni­ce blíz­ké bonu­sov­ky a vyra­zi­li jsme. Po chvil­ce jsme zpo­zo­ro­va­li zají­ma­vý skal­ní útvar a rado­va­li se, že jsme bonu­sov­ku rych­le našli. Maty měl u ská­ly ošk­li­vý pád, při kte­rém si o kámen nara­zil bok. Uká­za­lo se ale, že to není správ­né mís­to a že musí­me hlou­bě­ji do lesa. Mezi stro­my už bylo cel­kem šero, Ham­mond začal vrčet, nejis­tě ště­kat a po chvil­ce začal cou­vat smě­rem k nám. No, nebyl to pří­jem­ný pocit… Nako­nec jsme ale sebra­li odva­hu a vyda­li se do toho hus­té­ho sak­ra lesa. Asi po dese­ti minu­tách jsme nara­zi­li na les­ní pěši­nu, kou­sek za níž měla být pod­le mapy ona bonu­sov­ka. Pár dal­ších minut jsme hle­da­li prů­chod mezi mla­dý­mi smrč­ky a když se nám to koneč­ně poved­lo, bylo nám odmě­nou vskut­ku nád­her­né mís­to. Bonu­sov­ku jsme našli cel­kem rych­le, udě­la­li jsme si spo­leč­nou fot­ku, tedy fot­ky a vyra­zi­li na ces­tu zpět k autu. To už jsme nijak neex­pe­ri­men­to­va­li se zkrat­ka­mi a nábliž­ka­mi a šli pěk­ně po sil­ni­ci. Hammy se držel celou ces­tu kolem nás, bylo na něm jas­ně vidět, že ho to na ces­tě baví.

Když jsme se u auta občer­st­vi­li hor­kým čajem a jabl­kem, Hammy čer­stvou vodou a pár piš­kůtky, roz­hod­li jsme se zasta­vit se u Císa­řů a pochlu­bit se tím chlu­pa­tým fešá­kem, kte­rý je od kon­ce pro­sin­ce sou­čás­tí naší smeč­ky. Neby­li jsme zkla­má­ni, Hem­mi se líbil:-).

Vza­to kolem a kolem, byl to nád­her­ný den a naši prv­ní spo­leč­nou geo­vý­pra­vu se psem jsme si báječ­ně uži­li. Všich­ni, včet­ně toho psa…

© Open­StreetMap contributors
[nggalle­ry id=51]

 

Pingraphy powered by WordPress