Drž mě pevně miluj mě zlehka by Robert Fulghum
My rating: 5 of 5 stars
Skvělé počtení, lehké pohlazení, milé setkání s oblíbeným autorem. Knížka se čte prakticky sama, jakoby se člověk textem zlehka protančil. Doporučuji jako “štamprličku” před spaním, jak říkávala moje babička.
Knížku jsem poprvé “četl” na Listování v Českých Budějovicích. V představení účinkoval i sám Fulghum se svou ženou. Knížku jsme si tam koupili v papírové podobě a nechali si ji od obou autorů podepsat. Za nedlouho poté jsem koupil elektronickou verzi na Kosmas.cz.
View all my reviews
Výstřižky:
- V pokoji Aristova života byly dveře, kterými nikdy neprošel. Věděl o nich. Ale předpokládal, že jsou zamčené. Nikdy nezkusil vzít za kliku.
- Říkal tomu „čas zdi“.
- „Prostě jsem narazil do zdi a teď nevím, jak dál.“
- Takže profesi už máš. A teď si najdi lepší místo, kde ji uplatníš. Takhle půjdeš dál, ale neodbočíš!“
- A co kdybych tu pravou našel, ženu, kterou bych chtěl milovat, kamarádku a společnici,
- Byla bych ráda, kdybyste si po každé hodině řekli: Tohle už umím – tak co dál?
- První lekce: Tancování vychází z touhy. Pusťte si hudbu. Sedněte si na židli. Zavřete oči. Buďte v naprostém klidu. Třikrát se zhluboka nadechněte.
- Uvolněte se. Poslouchejte. Chce se vám tančit? Nalaďte se na tempo hudby. Ťukejte si do rytmu prsty na koleni. Projděte si takto celé cédéčko. Pak si ho pusťte zase od začátku. Vstaňte a choďte – jenom choďte – po pokoji. Hudba vám poví, jak máte jít. Zdvihněte ruce jako při základním držení.
- Zastavte se a otočte se na místě – kolem dokola. Jděte dál. Jakmile hudba dohraje, zastavte se. Zase si sedněte. Zavřete oči. Zůstaňte v klidu.
- Tančete, aniž byste se pohnuli. Chce se vám tančit?
- Také se domnívala, že má Osud víc tváří, přinejmenším dvě. Říkala jim „mé dámy“ – paní Štěstěna a madam Klika.
- „Dělají ji akorát boty a voňavka – jinak je to kráva.“
- „Tango je rozhovor, který vedeme nohama.“
- Podle mě je život z větší části smyšlený.
- A nejskvělejší skladby – třeba Piazzola – jsou spíš k poslechu než k tanci.
- Vždycky říkám, že se magoři tohoto světa přidělují celkem rovnoměrně, a tak jsme i my dostali svůj poctivý podíl.
- O kolik my vlastně přicházíme, když všechno vidíme…
- „Argentinský Malbec, Bodega Catena. A lahev Cavy – španělské šampaňské Freixenet.“
- Nikdy nebouchej dveřmi a nekopej do nich. Poškozuješ tak dveře i sám sebe.
- Vždycky je nějaký zadní vchod. Nebo ne? „Dveřmi vešlo jeho tělo, nikoliv mysl.“
- Pokud víš, že jsou v pokoji tvého života nějaké dveře, pak je musíš otevřít a projít jimi. Jinak budeš navždy v tom svém obýváku jen přestavovat nábytek.
- lahev Malbecu, Dona Paula, ročník 2004.
- Miluješ mě teď, ale co když se změním?
