Druhý den

Ráno v půl sed­mé náš med­ví­dek už kňu­čel v bou­dě. Sta­či­lo na něj za dvř­mi pro­mlu­vit a žalost­né kňu­če­ní se hned pro­mě­ni­lo v radost­né ňafá­ní. Dal si sní­da­ni, a potom si hrál se mnou a s Kač­kou. Maty­ho jsem odve­zl do ško­ly (měli jít na diva­del­ní vystou­pe­ní), Kač­ka, kte­rá byla ško­ly sproš­tě­na zůsta­la na zahra­dě a uží­va­la si nové­ho kama­rá­da. Bylo na ní vidět, jak je šťastná.

Když jsem při­jel z Bor­šo­va, blb­li jsme na zahra­dě všich­ni tři. Poz­dě­ji jsme mu na tera­su dali pelech a on si tam leh­nul a v té zimě tam ležel. Po odpo­led­ním krme­ní jsem vzal pelech a odne­sl ho do kot­ce. Ham­mond si na něj vle­zl a já celý pelech i s Ham­mon­dem vlo­žil ote­vře­nou stře­chou do bou­dy. Ham­mond tam zůstal a usnul.

Odpo­led­ne už jsme byli zase ven­ku, při­je­li hol­ky z měs­ta a hned za psem. Před čtvr­tou jsme šli se tro­chu ohřát domů. Hammy oka­mži­tě u dve­ří na tera­su a kňu­čí. Když si ho nevší­má­me, za chví­li zmi­zí. Sám si vle­zl do bou­dy a když jsem mu po páté hodi­ně při­nel žrádlo (tro­chu syro­vé­ho kuře­cí­ho masa a suchých gra­nu­lí) vyle­zl roze­spa­lý z bou­dy a pus­til se do žrádla. Sice toho moc nesněl, ale žere a kadí. Prů­jem nemá.

Po veče­ři zase tro­chu blb­nu­tí ven­ku. Maty při­šel za námi a Hammy ho se straš­nou rados­tí a ská­ká­ním při­ví­tal a potom spo­lu blb­li ve sně­hu, kte­rý se začal odpo­led­ne sypat. Potom usnul na tera­se na ruč­ní­ku, kte­rý jsme mu tam dali. Snad půjde na noc do boudy.

[nggalle­ry id=39]