Devatý den (28.12.2012)

Hammond byl po obědě jak z divokých vajec. Sotva dojedl (maso a testoviny) začal vyšilovat jako smyslů zbavený – vletěl do boudy, něco tam hrabal, vyletěl z boudy, začal kousat koberec visící na vchodu a vrčel u toho a skákal, hned zase ležel na zádech, vyskočil a tak pořád do kola. Když s nim šla asi za dvě hodinky ven Kačka, nebylo to o nic lepší. Lital po zahradě jako pominutý, do seníku, potom hned pod tůje, hrabal zuřivě jako kdyby mu hrálo (nebo jako kdyby si šlehnul). Nereagoval na zavolání, ani na “fuj”, prostě na nic. Zklidnil se až když jsem ho ze seníku vytáhl a důrazně ho pokáral. Pak už dal pokoj, ale stále byl jakoby mimo.  Chtěli jsme udělat pár společných fotek, ale to prostě nebylo možné.

(Psáno na Blackberry Playbook)

[nggallery id=45]