Dnes, před čtyřmi lety

Přes­ně před čtyř­mi lety dostal náš život zce­la nový roz­měr. Do naší rodi­ny při­byl dal­ší člen. Nepři­ne­sl ho čáp ani vrá­na. Při­jel s námi z Letín­ské kovár­ny a celou ces­tu pro­le­žel a pro­spal na mém klí­ně. Byl malý, chlu­pa­tý a hroz­ně roz­to­mi­lý. Chlu­pa­tý a roz­t­mi­lý je stá­le. Malý, to už ovšem ne. Vyros­tl z něj oprav­du pěk­ný pacho­lek. Říká­me mu Hemi.

Flashback — Itálie 2011

U pří­le­ži­tos­ti páté­ho výro­čí zno­vu vydá­vá­me vel­mi oblí­be­ný člá­nek o udá­los­ti, kte­rá se sta­la v roce 2011, popsá­na byla popr­vé v roce 2013 a v roce 2016 ree­di­to­vá­na. Pře­je­me hlu­bo­ký umě­lec­ký záži­tek.

Vršička cesta

Po návra­tu ze sou­těs­ky Vint­gar jsme se vyda­li na ces­tu zpět smě­rem Kra­nj­ska Gora, kde jsme zahnu­li vle­vo na sil­ni­ci čís­lo 206, což je Ces­ta na Vršič, nebo­li Vršič­ka ces­ta, nebo­li také Rus­ka ces­ta. Nebu­du popi­so­vat his­to­rii téhle sil­ni­ce, dá se snad­no vygů­g­lit, nicmé­ně his­to­rie je to hod­ně zají­ma­vá a pohnu­tá. Celý úsek z Kra­nj­ske Gory do…

Jedeme k moři aneb “Ozka cesta”

Posled­ní den naší mini­do­vo­le­né jsme měli v plá­nu dojet si do ital­ské­ho Terstu a tro­chu se pová­let u moře. Doma jsme strá­vil pěk­ných pár hodin u Goo­gle Earth hle­da­je na pobře­ží vhod­né mís­to ke kou­pá­ní. Nako­nec jsem našel mís­to, kte­ré se pod­le fotek zdá­lo býti vhod­ným kan­di­dá­tem, aby pohos­ti­lo tři sucho­zem­ce ze stře­du Evro­py. Z kem­pu jsme zvlád­li vypad­nout doce­la brzy,…

Soteska Vintgar

Při plá­no­vá­ní naší neče­ka­né krát­ké dovo­le­né ve Slo­vin­sku v čer­ven­ci 2012 jsem také našel nad­še­né hod­no­ce­ní sou­těs­ky Vint­gar. Bohu­žel, od naše­ho před­po­klá­da­né­ho mís­ta poby­tu (oblast Koba­rid — Tol­min) byl Vint­gar poměr­ně dale­ko — více než 100 km jed­na ces­ta. Jen­že jsem taky našel skvě­lou Vršič­ku ces­tu. Po let­mém nahléd­nu­tí do mapy bylo jas­né, jak to pro­ve­de­me. Prv­ní zastáv­kou…

Koseška korita

Odkaz na Koseš­ka kori­ta jsem našel, když jsem hle­dal cíle pro naše výle­ty na neče­ka­né dovo­le­né ve Slo­vin­sku. Na prv­ní pohled mě uchvá­ti­ly fot­ky, ale nej­ví­ce se mi líbi­lo, když autor na SloveniaTrips.si popi­so­val, jak na celém výle­tě nepo­tka­li živou duši. No, a samo­zřej­mě je tam i keš­ka :-). Je to vlast­ně pozůsta­tek sta­ré ces­ty, kte­rou se…

Den šestý a sedmý

Nad­še­ni před­cho­zím dnem, roz­hod­li jsme se strá­vit i ten posled­ní “tam naho­ře”. Při posled­ní návštěvě Madon­na Di Capi­g­lio jsme si všimli lanov­ky. Cíl byl tedy jas­ný. Pas­so del Gros­te. Ces­tou do Madon­ny jsme míje­li sku­pin­ku cestářů,kteří opra­vo­va­li asi pěti­ki­lo­me­t­ro­vý úsek sil­ni­ce, kte­rá by u nás byla ukáz­kou per­fekt­ní­ho povrchu a všich­ni řidi­či by si na ní chroch­ta­li bla­hem. Ita­lo­vé…

Itálie 2011 — Den pátý

Dal­ším cílem byl hor­ský prů­smyk Paso Tona­le. Autem to měla být asi hodin­ka ces­ty, co tam bude­me dělat, to jsme nevě­dě­li, pros­tě blind trip. Nebu­du napí­nat. Jak už na naší dovo­le­né sta­lo téměř tra­di­cí, na naplá­no­va­né mís­to jsme nedo­je­li. Prak­tic­ky se opa­ko­val scé­nář tře­tí­ho dne. Jede­me krás­nou ital­skou kra­ji­nou, najed­nou vidí­me lanov­ku, kte­rá je v pro­vo­zu.…

Itálie 2011 — Den čtvrtý

Čtvr­tý den naší dovo­le­né měl v záso­bě dvě tůry. Nej­pr­ve jsme vyje­li kou­sek nad hotel a vyda­li se ces­tou kolem poto­ka Meledrio. Na tra­se měly být asi dvě keš­ky, což samo o sobě bylo dob­rým dopo­ru­če­ním. Kolem poto­ka vedou dvě ces­ty, jed­na šoto­li­no­vá, dru­há les­ní. Vyda­li jsme se samo­zřej­mě tou les­ní, kte­rá sice stou­pa­la poměr­ně poma­lu, ale vytr­va­le…

Itálie 2011 — Den třetí

Říka­li jsme si, že na začá­tek by to chtě­lo něja­kou leh­čí pro­cház­ku, abychom si zvyk­li na pod­ne­bí a tak… Vyra­zi­li jsme tedy na vin­nou stezku, kte­rá ved­la po krát­kém stou­pá­ní už jen po vrs­tev­ni­ci. Zkrát­ka poho­da. Mělo to být asi tři­cet kilo­me­t­rů, ale po krát­kém úseku skvě­lé úzké sil­nič­ky, něko­li­ka “tor­nat” jsme ale najed­nou nara­zi­li na par­ko­viš­tě upro­střed lesů,…

Itálie 2011 — Den první a druhý

Popr­vé od naro­ze­ní Kač­ky nám po dva­nác­ti letech spadla do klí­na pří­le­ži­tost, abychom jeli na dovo­le­nou jen sami ve dvou. Matý­sek jel popr­vé v živo­tě na tábor a jeho ter­mín se zázrač­ně, i když jen čás­teč­ně pře­krý­val s ter­mí­nem, kdy Kač­ka měla puťák se sbo­rem. Zača­li jsme tedy plá­no­vat, co s neče­ka­nou nadíl­kou pod­nik­ne­me. Nej­pr­ve nás napadlo zale­tět si na ty…