Jak už všichni víme/víte, je náš Hektor z Letinské kovárny alias Hemi zvířetem velmi výrazných kvalit, a tak se zajisté nebudete divit tomu, že bychom chtěli, aby — kromě toho, že je psem hlídacím, obranářským, mazlivým a mazlícím, velmi inteligentním — byl také psem chovným. Takové geny a kvality se prostě musí předávat dál, to je jasné. Proto bylo nutné, aby prošel takzvanou bonitací, tedy procesem uchovnění.
Co takové uchovnění znamená? Pes musí samozřejmě absolvovat nejprve svod (něco jako zápis do školy), kde se zástupci autorizované autority přesvědčí, že daný mladý jedinec druhu Canis lupus f. familiaris má nejen hlavu, trup a čtyři nohy, ale také správně vztyčené uši, všechny zuby a samec má to, co ho dělá samcem (zajímavé, že u fen se nezjišťuje, zda jsou to opravdu feny), posoudí jeho exteriér (barvu a kvalitu srsti a znaků, oči, uši…) a spoustu dalších ukazatelů. Je-li vše v pořádku, dostane psisko takzvaný svodový kód, který ve zkratce všem znalcům říká, jaké má ten který CLfF nedostatky, v čem se odchyluje od vysněného — pardon — stanoveného standardu. Nám ostatním stačí vědět, že čím méně písmenek a čím nižší čísla u nich jsou, tím lépe.
Druhým krokem, můžeme ho přirovnat k odvodu na vojnu, je potom bonitace. Abychom ale svého psa mohli dovést až k bonitaci, musíme ještě splnit tři podmínky: (1) pes je minimálně 18 měsíců stár, (2) má za sebou klubovou výstavu, kde musí získat minimálně védéčko, no přece známku “velmi dobrý”, vy ignoranti, ano jako ve škole, a (3) musí mít RTG kyčlí s výsledkem nejhůře C (škála je A‑D). Zde bych se rád trochu zastavil. Nechat udělat psovi RTG kyčlí, za mě OK, proč ne, chceme přece vědět, jestli je náš pes v tomto ohledu zdráv a v pořádku. Ale fakt, že na posouzení má svěřený monopol jediný veterinář v republice, to je mi silně proti srsti. Nemám v úmyslu komukoliv brát jeho odbornost a profesionalitu, ale u každého výsledku, verdiktu, posudku a podobných záležitostí by měl mít jeden možnost odvolání, a to zde naprosto chybí. Nemluvě o tom, jakou cenu si díky monopolu veterinář účtuje.
A tak, když Klub přátel chodského psa, coby autorizovaná autorita vypsala na 20. dubna 2014 bonitaci psů, která předcházela sobotní klubová výstava, řekl jsem si, že by se to dalo dobře zkombinovat a “sfouknout” najednou. Navíc, když se obě akce konaly nedaleko Hradce Králové, kteréžto město je sídlem onoho monopolního veterináře. Původně jsme plánovali, že pojedeme všichni a uděláme si rodinný prodloužený víkend, takže objednána chata pro 4 a psa, zamluven termín na RTG a podány a zaplaceny přihlášky na klubovou výstavu a bonitaci. Jenže se do toho zapletla svatba našich známých, takže nakonec jsem jel sám. Se psem, to se rozumí.
Vyrazili jsme v pátek 18. dubna v půl sedmé ráno, byvše objednáni na 11:00 na RTG. Tedy času na cestu dost, i s plánovanými dvěma zastávkami. Navigace Sygic nezklamala a byť nás vedla svými oblíbenými “bundeskami” a silnicemi s troj a více cifernými čísly, byli jsme v Hradci včas. Hemi byl, na rozdíl ode mne, v ordinaci naprosto klidný. Když ho posléze uspali a on tam ležel zcela bezvládný, bylo mi opravdu na nic. Hrozný pocit. Pro bonitaci je nutný RTG kyčlí, ale lze ještě udělat RTG loktů na předních končetinách, což byla i moje volba. Když už to musí podstoupit, ať víme, jak na tom s klouby jsme. Kyčle prý zvládnou sami, s lokty jim prý budu muset trochu pomoci. A tak mě asi za 10 minut zavolali, navlékli do olověné vesty a podbradníku, abych Hemimu mohl podržet hlavu v poloze, jakou radiologista potřeboval. Když bylo nasnímkováno, dostal Hemi probouzecí injekci a do dvaceti minut stál opět na svých. Pan doktor si mě zavolal, že mi vysvětlí co a jak. Z jeho výkladu jsem toho vnímal málo a pochopil ještě méně — prostě odborné lékařské pindy. Důležité je, že kyčle i lokty jsou naprosto v pořádku, bez nálezu. Sláva, o jednu starost méně, a taky o 2700 korun, ano tolik vyšetření stálo.
Fotky z výstavy
Na oběd jsme si došli, tedy došel, do Penzionu Uno, Hradec Králové. Skvělé menu, plznička, navíc vás tam pustí se psem, kterému automaticky přinesou vodu. Chuť mi kazil jen starší pán u vedlejšího stolu, který jedl doslova jako prase. Řekl bych, že Hemi je při polykání svého oblíbeného žrádla tišší.
Kemp Stříbrný rybník, kde se obě akce konaly, leží kousek za Hradcem Králové. Na mapě vypadá celkem idylicky, na první pohled po příjezdu také. Když mě ale správce kempu uvedl do chatky, kde jsme měli spát, pochopil jsem, proč nikde na webovkách kempu neuvidíte fotku interiéru chatky. Ty se objeví až v nabídce s cenou a jsou schované za malou ikonkou. Vybavení chatek a vůbec celý interiér by se dal velmi výstižně hodnotit jako “to nejlepší z let osmdesátých s třešinkou z dob starších”. Prostě za ty prachy…
V sobotu jsme absolvovali klubovou výstavu, kdy byl Hemi přihlášen do mezitřídy, společně s více než deseti dalšími psy, takže konkurence velká. Nakonec z toho bylo “védéčko”, což mě po vyhlášení dost naštvalo a tento “špatný” výsledek jsem přičítal Hemimu, protože při předváděčce opět táhnul jako debil, nejlépe, jak to jen umí :-). Opravdu jsem si myslel, že na tu výbornou máme. Před výstavou jsem si říkal, že velmi dobrá nám stačí, že nejde o nic než tu bonitaci, ten výsledek mě fakt mrzel. Později, když jsem vychladl, Hemíkovi jsem se omluvil a šli jsme na naplánovanou desetikilometrovou “procházku”.
Hradecké lesy v okolí kempu jsou opravdu nádherné a velmi příjemné na procházku nebo projížďku. Dali jsme si asi deset kilometrů, pěkně se prošli, našli nějakou tu kešuli a užili si krásný podvečer. Večer jsme strávili u vedlejší chatky klábosením s dalšími choďákomily včetně jedné Norky, její dcery a hysterické fenky, kterousi Hemi zamiloval. Kromě ní proháněl ještě Chantal z Letinské kovárny, která ho s velkým zaujetím velmi neustále provokovala a koketovala s ním. Do toho se vždy vložila Bea (také od Karla Peroutky), která měla silné nutkání dělat Chantal dvorní dámu a chránit její čest.
V neděli nastal čas bonitace. U povah jsem si byl jistý, že je bezproblémově zvládneme a taky že ano. Samé nuly. Když potom paní Soldánová změřila Hemiho a konstatovala výšku 57 cm, spadl mi kámen ze srdce. Hemi byl uchovněn, dle mého s velice slušným potencionálem. Celý prodloužený víkend byl velice náročný, ale stálo to za to.
Fotky z výstavy
<
p style=“text-align: justify;”>
