Ach synku, synku vraždil-li jsi…

SynSyn by Jo Nesbø
My rating: 4 of 5 stars

Můj vztah s Nesbem je kom­pli­ko­va­ný. Líbí se mi jeho “neho­le­ov­ské” kníž­ky, Proc­tor a coko­liv, Lov­ci hlav; výbor­né čte­ní. Z Hole­o­vek se mi nej­ví­ce líbil Sně­hu­lák, bri­lant­ní kou­sek, sne­sl jsem Čer­vin­ku, ale Levhar­ta jsem dal s těž­kým pře­má­há­ním a sil­ným poci­tem, že autor vykrá­dá sám sebe. A tak, když jsem se doče­tl, že Har­ry Hole dostal padá­ka, sáhl jsem po Syno­vi nemo­ha se zba­vit jis­té míry skep­se.

A ze začát­ku to doce­la šlo, prv­ní strán­ky z věz­ni­ce, uve­de­ní postav, dob­ré. Když se ale počet pou­ži­tých jmen postav vyšpl­hal na 21, musel jsem si udě­lat seznam a auto­ro­vi čer­ný pun­tík. Ke kres­le­ní dia­gra­mu naštěs­tí nedo­šlo, pro­to­že řada z nich byla na na dal­ších strán­kách opuš­tě­na a vysta­či­li jsme si nako­nec s jede­nác­ti aktiv­ní­mi posta­va­mi, včet­ně těch hlav­ních. Někte­rá svá klišé ale Nesbo opus­tit nedo­ká­zal, napří­klad pad­lý poli­cis­ta, nebo boj řado­vé poli­cie se švéd­skou obdo­bou FBI, Kri­po­sem, repre­zen­to­va­ný jak jinak než blbem.

Syn je pří­bě­hem pomsty, nási­lí, pro­zře­ní a odpuš­tě­ní. Zpo­čát­ku ply­ne děj poma­lu, pouzvol­na se roz­jíž­dí, od prv­ní obě­ti pomsty ale už má cha­rak­ter hor­ské řeky spě­cha­jí­cí do údo­lí. Nechy­bí milost­ná záplet­ka, samo­zřej­mě. Mís­ty nevě­říc­ně až výhrůž­ně zve­dám obo­čí — že by se uprch­lík dob­ro­vol­ně, byť v pře­vle­če­ní, vrá­til do věz­ni­ce, jen pro­to, aby neo­hro­zil rodi­nu jed­no­ho z lum­pů? Hard to belie­ve.

Nicmé­ně, čte se to oprav­du dob­ře, má to spád, posta­vy jsou (vět­ši­nou) uvě­ři­tel­né. Kníž­ku jsem pře­če­tl za dva dny, ale být papí­ro­vá, jde do antí­ku. S elek­tro­nic­kou mám smo­lí­ka. No nic, to sem nepat­ří. Jedi­ná věc mi na ději vadi­la, a sice ten konec. ten konec. Ne odha­le­ní, kdo je vlast­ně tím Levá­kem a vra­hem Son­ny­ho otce, ale to, že Son­ny, maso­vý vrah (byť zabí­jel “jen” zlo­du­chy) odchá­zí na kon­ci pří­bě­hu vstříc zapa­da­jí­cí­mu slun­ci se svou lás­kou po boku. Na to má sak­ra prá­vo jenom Dex­ter!

View all my reviews