McGiver na Marsu

MarťanMar­ťan by Andy Weir
My rating: 4 of 5 stars

Napí­na­vé vyprá­vě­ní, skvě­lé čte­ní. Pří­běhy McGi­ve­ra na Mar­su aneb vše se dá spra­vit izo­le­pou :-). Já už ale díky téhle kníž­ce vím, že bych, kvů­li své “šikov­nos­ti”, na Mar­su neměl šan­ci pře­žít. A pro­to tam nepo­le­tím.

Pod­tr­ha­né pasá­že:

  • Kaž­dý účast­ník mise měl dvě spe­ci­a­li­za­ce. Já jsem bota­nik a stroj­ní inže­nýr; v pod­sta­tě opra­vář, kte­rý si hra­je s rost­lin­ka­mi. Stro­ja­ři­na by mi moh­la zachrá­nit život, kdy­by se něco porou­cha­lo.
  • Moje zad­ni­ce se na pře­ži­tí podí­lí stej­ně jako můj mozek.
  • Všech­ny sys­témy pou­ží­va­jí stan­dard­ní fil­try (Apollo 13 nám dalo důle­ži­tou lek­ci).
  • Je to brn­kač­ka. Pově­děl jsem NASA, co jsem udě­lal. Náš roz­ho­vor pro­bě­hl (zhru­ba) tak­to:
    Já: „Roze­bral jsem to, našel pro­blém a vyře­šil ho.“
    NASA: „Blb­če.“
  • „Fajn, tak to zatím drž­te pod poklič­kou.“
    „Já neu­mím vařit.“
    „To se jen tak říká.“
    „Váž­ně?“ podi­vil se Rich. „To je ale hloupý výraz.“
    „Richi, zrov­na teď je s vámi těž­ká domlu­va.“
    „Aha. Díky.“
  • Musí­me ale pro­brat něco důle­ži­těj­ší­ho: Co máš na tom dis­ku? Seri­á­ly ze 70. let, to chá­pu, pro­to­že všich­ni mají rádi chlu­pa­té lidi a obrov­ské lím­ce. Ale dis­ko? Dis­ko?!
  • Závěr: Regu­lá­tor vody vůbec nepo­tře­bu­ju. Budu pít pod­le potře­by a moč a výka­ly vyha­zo­vat ven. Jo, už je to tak, Mar­se, hod­lám na tebe chcát a srát.

View all my reviews