Použité vybavení
- Strojek Gillette slim adjustable, břitva zednarka
- Žiletka Feather
- Mýdlo Speick a mýdlo, jehož název se veřejně neříká
- Štětka Mühle Silvertip
- Vph Sierran Breeze
rád bych se s vámi podělil o o svůj možná nejadrenalinovější zážitek, který překonal i trauma z dolomitských ferrat, nadšení z jízdy skoro třísetkilometrovou rychlostí. Ano, jak říká titulek, včera jsem se poprvé “oholil” břitvou. V úterý dorazila velmi očekávaná zásilka dvou břitev a obtahovacího řemene a včera večer jsem našel odvahu jednu z dam vysvobodit z krabičky a přiložit ji na tvář. Uposlechl jsem rady Mistra a břitvu použil rovnou, bez obtahování. Použil jsem kombinaci mýdla Speick a mýdla z Hrochotě. Důvod? Speick skvěle pění a výborně změkčuje, Hrochoť zase mou pokožku krásně zvláčňuje. Speick zvládá horkou vodu na jedničku, což se o Hrochoti říci nedá. A já chtěl mít pěnu pěkně teplou.
Jakmile jsem břitvu otevřel a přiložil k tváři, rozklepala se mi kolena. Měl jsem sto chutí ji zase zavřít, stáhnout ocas mezi nohy a oholit se strojkem. Ale pak jsem si řekl, “ho_no”, jsi chlap, dokážeš to. Opatrně jsem břitvu položil na plocho na tvář, mírně ji naklonil ve velmi ostrém úhlu a pomalu provedl první tah dolů od levého ucha. Nešlo to tak lehounce, jak jsem si myslel, byť tvář byla napařena v horké sprše, řádně a hojně napěněna a promasírována jezevčicí. Zhluboka jsem se nadechl, nasadil břitvu a jal se vykonat druhý tah. A břitva se zlehounka zakousla do kůže a objevila se krev. Uvědomil jsem si, že vůbec nevím, kde mám kamenec, jelikož jsem ho dosud nepotřeboval. Ranka byla asi centimetr široká, ale jen povrchová. První varování, které jsem vzal opravdu vážně. Nezačínat tah na místě bez pěny. A když ucítím na začátku sebemenší odpor, okamžitě “Abort the mission, repeat, abort the mission!“. Velmi opatrně jsem tedy oholil levou tvář a větší část krku. Nikdy bych nevěřil, jaký je problém oholit si pravou tvář drže břitvu v pravé ruce. Se strojkem není problém, dokonce ani s žiletkou Feather založenou v Gillette Slim Adjustable nastaveným na devítku. Zkusil jsem vzít břitvu do levé ruky, ale okamžitě bylo jasné, že tak to nepůjde. Nakonec se mi dařilo pravačku dostat do neuvěřitelných úhlů a oholit si i pravou tvář. Nadšený z toho, že jsem přežil, jsem ksichtík opět namydlil a podobným způsobem oholil i podruhé. Opět pouze směrem zhora dolů, bez ohledu a směr růstu vousů. Tím jsem s břitvou pro tentokráte skončil, opatrně ji opláchl, ještě opatrněji otřel a uložil zpět do krabičky. Tváře a krk jsem doholil dvěma průchody strojkem.
Po oholení nebylo vidět žádné podráždění, celkově super pocit a těším se na další břitvení. Co mě překvapilo bylo, že ačkoliv jsem měl štětku odloženou v hrnku ponořeném do horké vody, měl jsem po přiložení břitvy pocit, že je tvář a pěna úplně studená. Na některá místa, zejména okraje bradky, pod ušima a na hraně brady jsem si netroufl. Taky jsem byl šťastný, že mám bradku a knír, protože holit se pod nosem a kolem rtů břitvou bych se opravdu bál. Holil jsem třídenní strniště a to asi na začátek nebylo nejšťastnější. Příště jednodenní, maximálně dvoudenní.
