První holení břitvou

P1070228Pou­ži­té vybavení

  • Stro­jek Gillet­te slim adjustable, břitva zednarka
  • Žilet­ka Feather
  • Mýdlo Spe­ick a mýdlo, jehož název se veřej­ně neříká
  • Štět­ka Mühle Silvertip
  • Vph Sierran Breeze

rád bych se s vámi podě­lil o o svůj mož­ná neja­dre­na­li­no­věj­ší záži­tek, kte­rý pře­ko­nal i trau­ma z dolo­mit­ských ferrat, nad­še­ní z jízdy sko­ro třísetki­lo­me­t­ro­vou rych­los­tí. Ano, jak říká titu­lek, vče­ra jsem se popr­vé “oho­lil” břitvou. V úte­rý dora­zi­la vel­mi oče­ká­va­ná zásil­ka dvou bři­tev a obta­ho­va­cí­ho řeme­ne a vče­ra večer jsem našel odva­hu jed­nu z dam vysvo­bo­dit z kra­bič­ky a při­lo­žit ji na tvář. Upo­sle­chl jsem rady Mis­tra a břitvu pou­žil rov­nou, bez obta­ho­vá­ní. Pou­žil jsem kom­bi­na­ci mýdla Spe­ick a mýdla z Hro­cho­tě. Důvod? Spe­ick skvě­le pění a výbor­ně změk­ču­je, Hro­choť zase mou pokož­ku krás­ně zvláč­ňu­je. Spe­ick zvlá­dá hor­kou vodu na jed­nič­ku, což se o Hro­cho­ti říci nedá. A já chtěl mít pěnu pěk­ně teplou.

Jakmi­le jsem břitvu ote­vřel a při­lo­žil k tvá­ři, roz­kle­pa­la se mi kole­na. Měl jsem sto chu­tí ji zase zavřít, stáh­nout ocas mezi nohy a oho­lit se stroj­kem. Ale pak jsem si řekl, “ho_no”, jsi chlap, doká­žeš to. Opa­tr­ně jsem břitvu polo­žil na plo­cho na tvář, mír­ně ji naklo­nil ve vel­mi ost­rém úhlu a poma­lu pro­ve­dl prv­ní tah dolů od levé­ho ucha. Nešlo to tak lehoun­ce, jak jsem si mys­lel, byť tvář byla napa­ře­na v hor­ké spr­še, řád­ně a hoj­ně napě­ně­na a pro­ma­sí­ro­vá­na jezevči­cí. Zhlu­bo­ka jsem se nade­chl, nasa­dil břitvu a jal se vyko­nat dru­hý tah. A břitva se zle­houn­ka zakous­la do kůže a obje­vi­la se krev. Uvě­do­mil jsem si, že vůbec nevím, kde mám kame­nec, jeli­kož jsem ho dosud nepo­tře­bo­val. Ran­ka byla asi cen­ti­me­tr širo­ká, ale jen povr­cho­vá. Prv­ní varo­vá­ní, kte­ré jsem vzal oprav­du váž­ně. Neza­čí­nat tah na mís­tě bez pěny. A když ucí­tím na začát­ku sebe­men­ší odpor, oka­mži­tě “Abort the mis­si­on, repe­at, abort the mis­si­on!“. Vel­mi opa­tr­ně jsem tedy oho­lil levou tvář a vět­ší část krku. Nikdy bych nevě­řil, jaký je pro­blém oho­lit si pra­vou tvář drže břitvu v pra­vé ruce. Se stroj­kem není pro­blém, dokon­ce ani s žilet­kou Feather zalo­že­nou v Gillet­te Slim Adjustable nasta­ve­ným na devít­ku. Zku­sil jsem vzít břitvu do levé ruky, ale oka­mži­tě bylo jas­né, že tak to nepů­jde. Nako­nec se mi daři­lo pra­vač­ku dostat do neu­vě­ři­tel­ných úhlů a oho­lit si i pra­vou tvář. Nad­še­ný z toho, že jsem pře­žil, jsem ksich­tík opět namyd­lil a podob­ným způ­so­bem oho­lil i podru­hé. Opět pou­ze smě­rem zho­ra dolů, bez ohle­du a směr růstu vou­sů. Tím jsem s břitvou pro ten­to­krá­te skon­čil, opa­tr­ně ji opláchl, ješ­tě opa­tr­ně­ji otřel a ulo­žil zpět do kra­bič­ky. Tvá­ře a krk jsem doho­lil dvě­ma prů­cho­dy strojkem.

Po oho­le­ní neby­lo vidět žád­né podráž­dě­ní, cel­ko­vě super pocit a těším se na dal­ší břit­ve­ní. Co mě pře­kva­pi­lo bylo, že ačko­liv jsem měl štět­ku odlo­že­nou v hrn­ku pono­ře­ném do hor­ké vody, měl jsem po při­lo­že­ní břitvy pocit, že je tvář a pěna úpl­ně stu­de­ná. Na někte­rá mís­ta, zejmé­na okra­je brad­ky, pod uši­ma a na hra­ně bra­dy jsem si netroufl. Taky jsem byl šťast­ný, že mám brad­ku a knír, pro­to­že holit se pod nosem a kolem rtů břitvou bych se oprav­du bál. Holil jsem tří­den­ní str­niš­tě a to asi na začá­tek neby­lo nej­šťast­něj­ší. Příš­tě jed­no­den­ní, maxi­mál­ně dvoudenní.

Powered by Jour­ney.