Žítkovské bohyně

Žítkovské bohyněŽít­kov­ské bohy­ně by Kate­ři­na Tuč­ko­vá
My rating: 1 of 5 stars

Všich­ni tuhle kníž­ku chvá­lí a chvá­lí, jak je čti­vá, jak se nemů­žou odtrh­nout…

Někde jsem četl, a mys­lím, že to bylo prá­vě na Good­reads, že autor­ka věno­va­la spous­tu času a úsi­lí fak­to­gra­fic­ké­mu stu­diu úze­mí, na němž se děj ode­hrá­vá, stej­ně jako his­to­ric­kým udá­los­tem a vše­mu kolem taměj­ších čaro­děj­nic. Bohu­žel tak­to zís­ka­né infor­ma­ce, pod­ně­ty a nápa­dy doslo­va “vyplá­ca­la” v zpo­čát­ku zají­ma­vých a poté stá­le a stá­le nud­něj­ších až vyčer­pá­va­jí­cích “cita­cích” z pseu­do­od­bor­né lite­ra­tu­ry, pseu­do­svaz­ků STB a dokon­ce i Gesta­pa. Kníž­ka byla zpo­čát­ku čti­vá, zají­ma­vá, téma neotře­lé a čte­nář čeká, zda hlav­ní hrdin­ka, tedy autor­ka, v sobě najde stej­né či ale­spoň podob­né schop­nos­ti, jaké měly ženy v její rodi­ně a oko­lí. A čte­nář čeká a čeká, do 72 % kni­hy se nedo­čká…

Kníž­ku jsem kou­pil jako e‑book v bundlu s dal­ší kni­hou autor­ky, Vyhná­ní Ger­ty Schni­rch, tak uvi­dí­me, jest­li “Ger­ta” bude lep­ší… Tuto jsem musel odlo­žit, na zbý­va­jí­cích 28 % jsem už pros­tě neměl sílu a trpě­li­vost.